Sjezdovky:
Po ránu byly sjezdovky pěkně urolbované, bohužel v noci byla opravdu
zima, takže byly zpočátku silně namrzlé. I zkušení lyžaři proto jezdili
spíše opatrněji. Nejhorší z mého pohledu byla situace na černé sjezdovce
Laliky, proto jsme ji po druhém projetí už raději míjeli. A nebyli jsme
sami, lyžaři se tam vyskytovali jen sporadicky. Areál je však na beskydské
poměry poměrně rozsáhlý, takže si z nabídky sjezdovek vyberou lyžaři
všech kategorií.
Sněhové podmínky:
Celé středisko je zasněžováno pomocí velkého množství sněžných
děl a tyčí. Po ránu byly sjezdovky silně namrzlé. Když se ale slunce
opřelo do svahů, podmínky se rychle zlepšovaly, i když v prudších
úsecích zůstávaly docela velké ledové plotny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní obslužnost je zajišťována 3 lanovkami. Čtyřsedačka Dedovka
jezdila docela pomalu, proto jsme se jí spíše vyhýbali a využívali jsme
čtyřsedačku Marguška a především pak svižně jezdící pohodlnou
šestisedačku Laliky. Dedovka a Marguška jsou pak propojeny kotvou. U lanovek
se netvořily vůbec žádné fronty.
Zalidněnost:
V neděli po ránu bylo v areálu minimum lidí, postupem času se počet
lyžařů zvyšoval, avšak v rozsáhlém areálu to nečinilo žádný
problém.
Občerstvení a aprés-ski:
Areál nabízí množství bufetů a restaurací, některé jsou útulné,
ale dražší, jiné zase nejsou tak komfortní, ale nabízejí příznivější
ceny. Osvědčila se nám restaurace v horní stanici Margušky, jídlo i pití
za lidovku a bez čekání.
Doprava do střediska a parkování:
Tentokrát jsme zvolili dojezd na Laliky. Bohužel nás zaměstnanci na
parkovišti nepustili na horní parkoviště, které se nachází přímo u
sjezdovky, ale i když na něm bylo tak 15 míst volných, museli jsme dojít
cca 200 m. Doufám, že to nebylo českou značkou.