Sjezdovky:
V provozu všechny sjezdovky, vleky, lanovky. Po dlouhé době jezdí
červená Medvědí (č. 2 na mapě), která má nádech až do černé. Sjel
jsem jednou a stačilo, se svojí technikou jsem se na ni stejně trápil a
navíc má ve značné délce odklon na jednu stranu. Jezdili jsme tedy
modro-červenou Hřebenovku (č. 3 na mapě). V červené části je to
výborná carvingová dálnice. Měl bych výhrady k nejvyšší části, které
říkají U vrtulí (č. 1 na mapě). Na pravé straně byly zamrzlé zafoukané
hrboly z předchozí neúpravy a na levé straně v mlze splýval okraj
sjezdovky s okolím. Snad třikrát se mi stalo, že jsem málem vyletěl do
lesa.
Sněhové podmínky:
Na tu letošní bídu obstojné. Ráno úplně luxusní podmínky. Zmrzlé,
ale ne ledovaté, hrany se pěkně chytaly a takto to vydrželo do nějakých 11
hodin. Pak nahoře zmrzlo a jemně pohrabáno, takže pořád dobré, ale dole -
bohužel Hřebenovka od začátku červené části - to povolilo do krupicové
konzistence. Vzdali jsme to ve dvě hodiny, protože už to bylo dole trápení.
Jako inspiraci pro provozovatele bych viděl nějaké rozšíření sjezdovky U
vrtulí, protože tam ten sníh byl celý den dobrý. Je tam sice kotva, ale
sjezdovka je poměrně úzká a navíc po ní stejně musí jet všichni z
lanovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní lanovka je odpojitelná šestisedačka. K přiblížení a jako
doplnění jsou tam tři kotvy. Toalety dole v restauraci nebo nahoře pod
barem. Obojí čisté.
Zalidněnost:
Největší překvapení! Sobota, teda nic moc počasí, ale nepršelo a
lanovka úplně bez čekání a na sjezdovce se bez problému dalo najít okno
pro sebe. I vzhledem ke kvalitě sněhu by se dalo dobré tři hodiny řádit na
GS R23...
Občerstvení a aprés-ski:
To je trošku nevychytané. Chybí restaurace dostupná na lyžích. Jako
sjet až dolů, vyzut se a pak nějakých 100 metrů... no nechtělo se nám.
Musí se tedy vystačit s barem nahoře, kde mají i klobásu a polévky.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta jak na jaře, parkoviště snad dostatečné, bez výhrad.