Belalp aktuální report z 22. - 24.03.2016

Sjezdovky:

Středisko udává optimální poměr 20:20:20 km modrých, červených a černých sjezdovek, dle mého názoru ty černé by klidně s přimhouřením oka snesly rovněž červenou barvu. Téměř ve všech případech (bez rozdílu barvy) se jedná o několikakilome­trové, až několik desítek metrů široké dálnice s rovným povrchem, občas mírně zvlněné. Kromě nich jsou v areálu už jen 3 úzké přejezdy, a sice modrá 17, část červené 4 a neočíslovaná návratová modrá cesta, který vede spodem od Brucheggu k lanovce Chiematte.

Vybrat ze sjezdovek tu nejlepší je oříšek. Moc se mi líbily všechny černé z Hohstocku (3 118 m) - dostatečně široké, bez výrazných terénních nerovností, nepříliš prudké, spíš takové těžší červené... Prostě černé na pohodu. Na jejich zvládnutí je nejnáročnější zřejmě zdlouhavý výjezd kotvou...

Z ostatních sjezdovek jsou moc pěkné zejména červené od stanice Hohbiel s čísly 4, 13 a 15 a pak č. 21 z Schönbielu do Chiematte, vesměs všechny příjemnější než jejich modré alternativy.

Nejfrekventovanější jsou všechny tratě okolo lanovky Sparrhorn z Hohbielu do Brucheggu, naopak téměř liduprázdno bylo na začátku areálu mezi Chiematte a Schönbielem, přestože i tady jsou kvalitní sjezdovky (21 nemá chybu), takže jsme sem často s radostí zavítali.

Sjezd do údolí je možný po sáňkařské dráze č. 24/25, pokud je sníh, což v našem případě při údolních teplotách okolo 15 st. už nehrozilo.

Sněhové podmínky:

Sněhu dostatek v celém areálu kromě sjezdu do údolí. Ráno kvalitní přimrzlý manšestr, který na většině úseků vydržel i na přímém slunci až do oběda. Kolem poledne sjezdovky začaly postupně měknout, aniž by to ale mělo výrazný vliv na kvalitu lyžování, občas to bylo i ku prospěchu. V pohodě se dalo jezdit prakticky až do konce dne, muldy z nahrnutého sněhu se tvořily jen zcela výjimečně na některých krátkých (dojezdových) úsecích.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Z údolí jezdí do areálu nepřetržitá kabinková lanovka na Chiematte, kde navazuje 4místná sedačková lanovka dál do areálu. Kromě toho jezdí velkokapacitní kabina do stanice Belalp, ovšem dle jízdního řádu. Ze stanice Belalp žádná další lanovka nejede, pokud člověk vyjede sem, musí stejně sjet k sedačce Chiematte.

Dále je v areálu k dispozici už jen velmi pomalá (a prakticky nevyužívaná) 4sedačka z Brucheggu na Schönbiel a rychlá páteřní šestisedačka z Brucheggu na Hohbiel.

Nejvrchnější patra s černými sjezdovkami obstarávají kotvy, z nichž ta na Hohstock je docela dlouhá a únavná, a pak jedna krátká pomička na dolním okraji areálu. Z Hohstocku k černé sjezdovce č. 1 vede 150metrový tunel.

Zalidněnost:

Nízká, prakticky bez front, sjezdovky občas liduprázdné, a to nejen ty okrajové. Pokud nastalo nějaké zahuštění, tak jen chvilkové, náhodné.

Občerstvení a aprés-ski:

K dispozici restaurace s terasami u dolních stanic lanovek na Brucheggu (samoobslužná i s obsluhou) a Chiematte, dále "zahrádky" na Schönbielu (Ricco's Iglu) a Hohbielu (Hexenbar). Další jsou u okrajových tratí, nad Hohbielem už není nic. Ceny běžné, švýcarské...

Hodně tady prožívají čarodějnice (Hexen), jejichž sjezdy se pořádají na svazích Belalpu, na jejich obrázky, figuríny a připomínky lze narazit na každém kroku ve vesnici, u silnic i na sjezdovkách.

Doprava do střediska a parkování:

Z údolního Brig - Naters 7 km serpentinami nahoru do Blattenu k dolní stanici lanovek. Parkoviště 50 m od terminálu, zpoplatněno 1 CHF/1 hod.