Sjezdovky:
Sjezdovky jsou v areálu velmi mírné, sice jsou některé označené jako
červené, ale k tomuto označení mají dost daleko. My máme ale zdejší
„placku“ rádi, tratě jsou nezáludné a pro manžela je to tady po úrazu
kolene ideální. Lyžuje se na bývalých pastvinách, takže co nemá areál
do výšky, tak je zde vynahrazeno do šířky. Navíc jsou tratě i slušně
dlouhé, nejdelší sedmička měří 1 250 m. Dnes byl v provozu celý areál,
jezdila i kotva do Rokle.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky naprosto luxusní. Člověk už zapomněl za poslední
hubené roky na sníh, jak krásně se lyžuje na opravdovém prašanu. Na
Holidayinfo je sice údaj 20 až 50 cm, ale mimo sjezdovky ho bylo možná 40 cm
a na sjezdovkách s vysněženým podkladem určitě víc. Přes noc navíc
další centimetry přibyly. Rolbaři zde tratě vždy vzorně upravují, a tak
nás nepřekvapilo, že povrch znovu „přelízli“ i ráno, což nebývá v
jiných areálech samozřejmostí.
Dalším příjemným faktem bylo to, že obsluha pečlivě ometala každou
sedačku lanovky. A to nejen po ránu, ale i během mírného sněžení během
dopoledne. Velká pochvala! Sníh na sjezdovkách krásně držel, měkká
prašanová vrstva na pevném „utemovaném“ podkladu. Problémem byl dnes
ovšem přejezd přes prostředek areálu, mezi jednotlivými sjezdovkami nebyly
prorolbovány žádné spojovací trasy. Kdo se i přesto rozhodl přejíždět,
většinou se brodil hlubokým sněhem. Viděla jsem dítě, zapadlé až po
kolena...
Druhou kaňkou dnešního dne bylo pošmourné šedivé počasí, které
vydrželo přesně do dvanácti, kdy jsme končili. Pak jako když mávne
kouzelným proutkem a ukázala se úplně modrá obloha. Naštěstí jsme
odpoledne plánovali ještě vyrazit na běžky, a tak jsme nebyli ani moc
naštvaní. Teplota při odjezdu z parkoviště v půl jedné ukazovala v autě
-7,5 stupně, takže podmínky nic pro padavky...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V areálu jezdí dvě sedačky, jedna z nich je rychlá, odpojitelná, po
ránu ale nejezdila na plný výkon. Což až tak nevadilo, protože když ji
později pustili rychleji, tak zas na ní byla víc zima. Druhá lanovka je
starší a pomalejší, na tu se většinou přesunujeme, když se u té první
dělá větší fronta. To se ale dnes nestalo, tak jsme tu druhou dnes ani
nevyužili. V areálu je dále krátká poma a do Rokle vedoucí dost pomalá
kotva. Nacházejí se zde také lyžařské školy a půjčovny.
Zalidněnost:
Na parkovišti jsme byli mezi prvními. Nejsou ještě žádné prázdniny a
jednodenní lyžaře zřejmě tento víkend odradilo velmi chladné počasí,
protože ani během dne tu nebyl žádný nával. Jezdilo se stále bez front a
vypadalo to tady jako za starých dobrých časů, kdy se lyžovalo pouze na
přírodním sněhu a kdy tu místo lanovek dopravovaly na kopec nezhýčkané
lyžaře kotvy...
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvit se dá u dolních stanic lanovek, výběr je velmi pestrý, my si
většinou o první pauze dáváme párek v rohlíku a o druhé polévku v
bufetu u rychlé lanovky. I dnes jsme u svých zvyklostí zůstali, jen jsme
zkrátili čas aktivního lyžování a prodloužili dobu pauzy v bufetu. Byla
fakt zima. zaznamenali jsme, že většinu položek z nabídky od loňska
zdražili. Kromě polévek, kterých tu mají asi šest druhů za 49,- Kč a
jsou z polotovaru, si tu můžete dát i nějaké hotovky nebo klasické pokrmy
rychlého občerstvení, jako je langoš, hranolky, burger, párky... Měla bych
jednu výtku – na WC, které se nachází ve stejné budově jako tento bufet,
byla dost zima.
Doprava do střediska a parkování:
Po ránu to chtělo jet opatrně, na silnici ležel nový uježděný sníh.
Zpátky už to bylo o něco lepší, ale zas byl na hlavním tahu přes Novou
Paku větší provoz než ráno. Parkovat se v areálu dá na třech
parkovištích, všechny zdarma. Kdo přijíždí na odpoledne, většinou
zaparkuje i na P1 přímo pod rychlou lanovkou, neboť dost lidí je zvyklých
si zde kupovat jenom „dopoledko“ jako my a místo uvolní.