Sjezdovky:
Sjezdovka Heroltická se zasněžovala třemi děly, takže jsme na ní
nejezdili. Zmrzlý sníh na brýlích není nic moc. Každopádně Mlýnice byla
vysněžená dostatečně. Bylo na ní dost přírodního sněhu, který křupal
pod lyžemi. Bylo to úplně jiné ježdění. Jízda byla sice pomalejší, ale
užívali jsme si prachový sníh, hlavně při brzdění
.
Sněhové podmínky:
Sněhu moc moc moc. Hlavně přírodní sníh na sjezdovce. Na Heroltické
ne, tam padal umělý z děl. Na druhou stranu jsme nejeli, byly tam závody a
na hlavní lanovce nebyla fronta, tak nebyl důvod přejíždět.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zdálo se mi, že vyhřívání nejelo. Nevím, jestli jen můj pocit, nebo
ne, protože po obědě se mi myslím, že to zapnuli.
Zalidněnost:
Jen jednou kolem poledne se utvořila fronta, jinak se jezdilo rovnou do
turniketů. Bylo volno i na oběd, než přijeli závodníci (děti) z
Čenkovic. Dokonce ani vytvořené vlny tentokrát netvořily dálnici
lyžařů, takže si je člověk užil.
Občerstvení a aprés-ski:
K obědu jsme si dali polívku a smažený květák. Porce byla velká, ani
jsem ji nemohla dojíst. Celkem za polévku, hlavní jídlo a pití 174,-.
Jediné, z čeho jsem byla v šoku, bylo latté za 65,-, to jsem si ho radši
dala cestou domů na benzince.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska je úplně bez problémů. Celou dobu (pokud jedete od
Mohelnice) se jede po prosolené hlavní silnici. Jediný kritický úsek je
cesta zpět a nešťastná stopka v kopci.