Sjezdovky:
Při příjezdu to zase vypadalo jako v zimě. Natěšeně jsem vyskočila z
auta – a na ledu, který pokrýval parkoviště, jsem málem lehla. Napadlo
mě, že by se spíš hodily brusle. Pocukrované sjezdovky zhruba 3 cm nového
sněhu nevypadaly však zdálky nijak záludně. Dokonce byly v provozu
všechny, i Rokle.
Sněhové podmínky:
Než jsem si koupila permanentku, nedůvěřivě jsem se šla podívat
zblízka, už jen vyškrábat se do kopečka u kasy se ukázalo docela problém.
Zaryla jsem patou boty do vrstvy nového sněhu, která ležela na čemsi
nažloutlém a hodně zmrzlém. To nebude dobrý... Ale což, když už jsme
tady... Nejdřív jsem si koupila lístek jen já, když tak ať přežije
manžel, živitel rodiny. První jízdu jsem jela dost obezřetně, sníh se
choval divně, nový, co byl navrchu brzdil a spodní umrzlotina zase
ujížděla. Při druhé jízdě už jsem získala trochu jistotu a na třetí
jsem povolala i manžela, s tím, že „ono to nějak pude“. A jo, šlo to,
spodní vrstva mírně změkla, smíchala se s novým sněhem a ježdění
začalo být příjemnější. Dopolední lyžování musím nakonec zhodnotit
kladně, nebylo to vůbec špatný. A navíc svítilo i sluníčko! V poledne
byl sníh už na nejvíc používané sjezdovce dost měkký, ale nám to
nevadilo, odpoledne jsme stejně měli naplánované běžky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Odpojitelná lanovka je sice rychlá, ale je mi na ní pořád zima, i
dneska, kdy bylo lehce nad nulou, ale zase foukal západní protivítr.
Pomalejší jsme dnes nevyužili, protože na té první nebyly až tak
tragické fronty, abychom se museli přesouvat. Překvapilo nás, že je v
provozu ještě i kotva vedoucí do Rokle.
Zalidněnost:
Lyžaři jsou buď přelyžovaní, nebo je odradila obleva. Po ránu se
jezdilo úplně bez front, pak se kolem půl jedenácté mírná utvořila, tak
do 3 minut, nic tragického.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsme opět využili u spodní stanice rychlé lanovky, bufet
nabízí dostatečnou nabídku polotovarových jídel, připadají mi však dost
předražené. My zůstali jen u polévky a párku v rohlíku. Na běžkách
jsme se pak přecpali výborných domácích bramboráků.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jezdíme po hlavním tahu přes Novou Paku, bývá zde docela
provoz. Přijeli jsme dost brzo, takže luxusní druhé místo od kraje.