Sjezdovky:
Celkový dojem z prvních ranních jízd na upravené sjezdovce byl
rozpačitý, jakoby se řidič Kässbohreru učil se strojem pracovat a
nepoužíval radlici. Množství propadlých míst, jen se stopou pásů,
nahrnuté hromádky mezi pruhy a navíc jízda přes sjezdovku šikmo dělalo
při prvních jízdách mnoha lyžařům problém.
Sněhové podmínky:
Sjezdovka dostatečně tvrdá a vydržela téměř do konce dne v
přijatelném stavu, ovšem bylo to spíše malým množstvím lyžařů v
areálu. Provozovatelé, přestože v předchozím dni a noci mrzlo, neměli
snahu sjezdovku dosněžit.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
O komfortu lanovek jsem se zmínil výše, tak jen malá doplňující
informace, kdy provoz střediska je od 9:00, ale vlek začal jezdit až kolem
9:20. Turniket, jak již to tak bývá, je na pravou ruku, přestože všichni
lyžaři mají kapsičku na skipas na levé ruce.
Zalidněnost:
Zásadní výhodou je malá zaplněnost sjezdovky a cena za denní
lyžování je na tuzemské poměry velice nízká - celodenní skipas za 259 a
tříhodinový za 199 Kč. Toto jsou asi jediné výhody tohoto areálku.
Občerstvení a aprés-ski:
Zázemí tvoří bufet, kde se nabízí točené pivo a Kofola, alkohol,
káva, balené pití, cukrovinky a k jídlu česká klasika - párek, klobáska,
langoš,... v příjemné cenové hladině. Trošku je to horší s personálem,
který nestíhá ani při třech hostech a zapomíná, co bylo objednáno.
Toalety jsou nepochopitelně umístěny o patro níže a musíte obejít celý
dům po ledové ploše, což lyžařská bota neulehčuje.
Doprava do střediska a parkování:
Areál je přímo u hlavní silnice, cca 200 m, parkoviště je dostatečné
k zájmu lyžařů, zdarma, přesto si nikdo nelámal hlavu s dostatečným
úklidem sněhu.