Sjezdovky:
Nejčastěji jsem jezdil sjezdovku k Hoffmankám, protože u ní mně
přišel poměr jízdy a stání ve frontě nejlepší (jen těch lidí bylo na
ní dost, šestisedačka toho chrlí mraky). Taky byla fajn muldovatá sjezdovka
pod sedačkou Hoffmanky, díky za ni, člověk aspoň nemusí pořád jezdit jen
po upraveném a zkusí si i nějaké ty muldičky. Co se týče zalidněnosti,
tak ideální byl spodek Pod kabinou, tam jezdilo minumum lidí, jenže na
kabinu byly nejdelší fronty i kvůli sáňkařům.
Pokud Černé hoře něco chybí, tak je to pořádná černá sjezdovka, pokud
by ji měli, tak je to další top plnohodnotné středisko.
Sněhové podmínky:
Sněhu hafo, sjezdovky bezvadně upraveny - tvrdá pista a hlavně to
vydrželo celý den. Jen výjimečně se dělaly ledové plotny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na výběr kabina, odpojitelná šestisedačka s vyhříváním,
čtyřsedačka s rozběhovým pásem, kotva a pár dětských vleků. No
řekněte, pánové, z jiných českých středisek, kdo z vás to má .
Zalidněnost:
U vleků fronty, ale překvapivě na sjezdovkách to bylo ještě
snesitelné. Historicky si Černé hoře pamatuju větší maso.
Do devíti hodin u lanovek bez frot, ale potom začali lidi rychle přicházet a
čekalo se 10 až 20 minut, jen mezi půl jednou a jednou se situace maličko
zlepšila. Nejhorší situace byla vždy na kabině, ale ani sedačky a dokonce
kotva na tom nebyly o moc lépe.
Je ale nutno pochválit organizaci nastupování do kabinky, kdy minimum kabinek
odjelo s volným místem, kéž by toto zavedli i na sedačky.
Občerstvení a aprés-ski:
Využita restaurace Protěž, pizza nebyla špatná.
Doprava do střediska a parkování:
Cesty suché/mokré. Za značení parkování bych dal ale mínus (nebo jsem
slepý). Cestou z Janských Lázních jsem neviděl značení na parkoviště
přímo u lanovky, takže jsem zaparkoval na vzdálenějším u stezky v
korunách stromů.