Sjezdovky:
Ve středisku najdeme dvě hlavní sjezdovky - klikatící se modrou, která
má přes kilometr a přímější červenou, která je o něco kratší.
Nahoře u výstupní stanice lanovky a výčep se ještě nachází plácek s
lanem pro nejmenší.
Sněhové podmínky:
Obě sjezdovky byly dobře zasněženy a upraveny, ale postupem času se
začaly obnažovat nepříjemné plotny hlavně na červené sjezdovce. Na
modré se začaly v některých místech tvořit větší kupy, které nám asi
ze všeho nejvíc připomínaly písek. Nejhorší byla situace v místě
intenzivního brzdění u lanovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačková lanovka jezdila trošku pomaleji, než bychom si v
dnešním mraze přáli, ale zase to nebyla žádná katastrofa. Určitě musím
zmnit skvělé turnikety, které snímaly skipasy i na větší vzdálenost,
což se u nás jen tak nevidí.
Zalidněnost:
Na červené ze začátku nebyl téměř nikdo, po rozbití modré se na ni
nějací lyžaři přesunuli. U lanovky bez čekání po celou dobu.
Občerstvení a aprés-ski:
Bary nahoře i dole, čaj 5 zlotych, pivko 7.
Doprava do střediska a parkování:
Než jsme dojeli do střediska, museli jsme přetrpět asi 8km kolonu, která
začínala hned po zúžení 4 proudovky a trvala až k areálu. Parkoviště
nahoře u lanovky plné, ze spodního nás vyvezl skibus, zpátky jsme to vzali
pěšky (cca 2 min.)