02. - 09.03.2019 | Jahorina
- autor: korsičan
- hodnocení:
Opět krásný týden v pohodovém středisku. Letos to bylo vysloveně jarní lyžování, kdy bylo krásné počasí, jen trochu teplo.
Jedním slovem, překvapení!
Musím touto cestou poděkovat PetruAt, nebýt jeho letního reportu, asi bych
se nerozhoupal. Byl jsem tam před dlouhou dobou v létě a chtěl jsem to
vidět i v zimě. Nicméně pořád vítězil západ a hlavně představa, že
se to nevyplatí. A PetrAt to změnil.
Před lety jsem tady někde napsal, že jet na lyže do Sarajeva, je
nepochopitelné. Jak jsem se hluboce mýlil!
Jen je třeba upozornit, že to rozhodně není lyžování pro každého. Kdo
vyžaduje alpský servis a luxus, ten ať tam rozhodně cestu neplánuje.
Ale zpět k dojmům. Neuvěřitelné množství sněhu v kvalitě, jakou jsem
nikdy a nikde neviděl. Celý týden průběžně padalo hromady lehoučkého
prašanu, který zůstal heboučký a nadýchaný i když na něj pražilo
slunce. Díky tomu ho i sebemenší vítr neustále přemístňoval sem a
tam.
V závětří jsem měl po 3 dnech na autě tak 120cm sněhu. Na úklid stačilo
obyčejné koště.
Sjezdovky skvělé, široké a perfektně upravené. Jahorina je přírodou
celkem podobná Krkonoším. Tím ale veškerá podobnost končí.
Služby a ceny jsou tam na úplně jiné úrovni, než by člověk čekal.
Sjezdovky:
Široké, krásně profilované a dokonale upravené. Mimo to netušené možnosti freeridu, který tam téměř nikdo neprovozuje.
Sněhové podmínky:
Dokonalé. Mračna přírodního sněhu, ale také velké změny počasí v rekordně krátké době. Jasno, slunečno a za 5 minut hustá chumelenice s viditelností do 50 m. S tím je třeba počítat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku jsou 3 šestisedačky + jedna dvojsedačka. Ta ale z nějakého důvodu nejela. Následně několik rychlých talířáků. Pak ještě pár vraků lanovek, zničených za války.
Zalidněnost:
Davy lidí od začátku ledna do poloviny února, kdy vrcholí jarní prázdniny na Balkáně. Druhý a třetí týden v únoru prý byla čekací doba na sedačku 45 minut! V našem termínu bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Ceny lidové. Třeba polévka, kterou je problém do sebe dostat, za 30 Kč, pizza 32 cm 140 Kč. Kompletní oběd pro 5 lidí mezi 15 až 20 euro.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava bez problémů po dálnici Brno, Bratislava, Budapešť až na
maďarsko-chorvatské hranice. Poté pár km po okreskách, následuje cca 70 km
po dálnici a pak až kousek před Sarajevo po okreskách. Cesta ale dobrá, s
minimálním provozem. Po cestě jsou několikeré "hranice", kde je nutné
setkání s celníky a procedura jak z před 30 lety. Bohužel,
nejdůležitějším tvorem ve vesmíru je chorvatský celník a podle toho se
chová. Je třeba se obrnět maximální trpělivostí a tuto jejich vyslovenou
debilitu neřešit. Rozdíl mezi maďarským, bosenským a chorvatským
celníkem je propastný. Skoro se až člověk diví, že s Chorvatama ti
ostatní tak dlouho vydrželi ve společné Jugoslávii.
Parkování je problém. Málo místa je všude. Kdo nemá vlastní hrablo a
lopatu, nezaparkuje a hlavně následně neodjede.
Opět krásný týden v pohodovém středisku. Letos to bylo vysloveně jarní lyžování, kdy bylo krásné počasí, jen trochu teplo.
Letošní Vánoce jsme se po dlouhé době rozhodli prožít mimo domov a volba padla po jarní zkušenosti na Jahorinu. Plán byl lyžovat tak den, maximálně dva a zbytek procestovat po okolí. Nakonec to byl dvojnásobek a na cestování moc času nezbylo ... Takže třeba Mostar někdy příště.