Sjezdovky:
Otevřená už pouze červená v centru, sjezdovky v Rýžovišti už
bohužel uzavřeny. Sněhu je zatím dostatek. Dole se okolo poledne už
objevovaly kaluže.
Sněhové podmínky:
Sněhu je dostatek, úprava trochu slabší. Sjezdovka byla dost vlnitá. Do
10:00 byl terén jako beton, pak to začalo postupně povolovat a až do 12:20
to bylo výborné ježdění. Kousek nad mostem byl vytátý flek, který nebyl
shora vůbec vidět a spousta lyžařů to vybírala na poslední chvilku a
jednou došlo i ke srážce. Vyřešil by to obyčejný plůtek, který by tam
ale musel někdo zapíchnout...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Milovníci jízdy na lanovce si zde opravdu užijí. Jedno kolo nahoru a
dolů zabere 15 až 20 minut podle toho, jestli se lanovka zastaví. Do toho na
vás ještě řve dědek od lanovky, že se mu opíráte o nástupní branky a
ničíte mu je. Zajímavé je, že všude jinde se o branky běžně každý
opře a nikomu to nevadí. Kdyby místo komandování vzal lopatu a upravil
nástup tak, aby byl v rovině a lyže nesjížděly, bylo by to lepší. Ale
opřít se o sloup je samozřejmě jednodušší. Do jednoho z nás dokonce
strčil. Občas by si provozovatel měl buď pročíst reakce na internetu, nebo
se po areálu trochu projet, aby viděl, jaké arogantní lidi platí. Jinak
ostatní vlekaři se rovněž tváří jako kakabus a koukají po vás, jako
když chcete tu lanovku ukrást... Když jsme šli k autu, tak jeden z nás
zakopl na zatravňovací dlažbě (úžasný nápad, jak zakrýt bláto a
zmrzačit lyžaře), byla to opravdu docela rána a vstávat se mu moc
nechtělo. Bylo to asi pět kroků od dvou chlápků z Horské služby, kteří
na to koukali a snad se ještě smáli. Kdyby se aspoň zeptali, jestli může
vstát... Prostě přístup k návštěvníkům je naprosto otřesný...
Zalidněnost:
Fronty byly do 10:00 k turniketům, později se fronta krátila a okolo
poledne se rovnou nastupovalo na lanovku. Sjezdovka chvílemi dost přeplněná.
Díky reportážím v televizi zase vyrazili nevyzpytatelní střelci. Dalo se
ale najít volné okno a pak se jezdilo výborně. Nejhustěji bylo klasicky
podél malého vleku, kde vám vjíždějí od vleku přímo pod lyže.
Občerstvení a aprés-ski:
To jsme po všech ostatních zkušenostech radši ani nezkoušeli...
Doprava do střediska a parkování:
Doporučuji si cestu už doma detailně naplánovat a sehnat dobrou navigaci,
protože jestli sem chcete jet prvně, tak tady žádné informační šipky
rozhodně nenajdete. Před devátou parkoviště úplně plné, protože se ho
samozřejmě nikdo neobtěžoval jakkoliv organizovat. Mezi auty nechané
obrovské rozestupy a každý si to postavil, jak ho napadlo. Jediné, co
dokázali, bylo natáhnout na parkovišti pásku. Takže pokud už parkoviště
konečně najdete, tak si musíte sami najít ještě nějaké jiné, protože
vám nikdo neporadí, kam dál. My jsme se ptali u pokladny, kde se u nich
parkuje, když tady je plno. Paní nás poslala ještě dál pod lanovku, kde je
prý soukromé parkoviště. Tam ale byla značka zákazu vjezdu a soukromý
pozemek. Stálo tam pár Poláků, kterým je všechno jedno, ale my jsme se
nehodlali s někým dohadovat a tak jsme to otočili a jeli zaparkovat k
restauraci Varšavjanka za 100 Kč na den. Jestli si "přední český areál",
jak si tady říkají, nedokáže sehnat člověka, který organizuje
parkování a poradí lidem, kteří se už nevejdou, tak je asi něco
špatně.