Sjezdovky:
Bohužel kvůli šetření už byla v provozu pouze 1 sjezdová trať, a to
hlavní červeno-modrá sjezdová trať ve směru k můstkům. Trať dlouhá 1
850 metrů se zajímavým profilem a černou střední pasáží se v dolní
polovině blíží k barvě modré. Na 2 až 3 hod. lyžování stačí, delší
dobu by se jedna trať již omrzela.
Sněhové podmínky:
Velmi slušné, žádné vydřené místo, bohužel v horní polovině, a to
i v nejprudší pasáži, byla řada nepříjemných ledových ploten, které
zážitek z jízdy snižovaly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Žádná sláva, starší a ne příliš rychlá neodpojitelná
čtyřsedačka v délce 1 300 metrů. Zázemí samotného Harrachova solidní,
řada možných výletů v okolí i možnost programu přímo v městečku.
Zalidněnost:
Zcela bez front, přesto se díky lyžování na jediné trati občas muselo
dávat pozor, byly zde dokonce i školní skupiny.
Občerstvení a aprés-ski:
Lyžoval jsem jen dopoledne a vyzkoušel skibar nahoře u horní stanice
lanovky, kde jsem si dal slušnou kávu (všechny druhy za 45.- Kč), jinak
klasický sortiment se vcelku slušnými cenami.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémová, suchá silnice ve směru přes Vysoké nad Jizerou směr
Harrachov. Na konci sezóny a v pracovní týden již bezplatné parkoviště.
Jako bonus se jeví možnost zajet několik km za hranice, kde natankujete
natural za příjemných 35.- Kč za litr.