Sjezdovky:
Sjezdovek je v areálu psaných cca 25, ale v podstatě jde o tři centra.
Horní Mardjurik má čtyři sjezdovky od modré až po černou. Prostřední
Yasterbetz má cca dvě sjezdovky červeno-černého rázu a poslední
nejnižší Sytniakovo má sjezdovek asi pět od modrých po červené, zbytek
sjezdovek jsou spíše všelijaké propoje, spojnice, přejezdy apod.
Sněhové podmínky:
Sněhu bylo mezi 50 a 100 cm, takže absolutní dostatek, jen horní areál
byl opět trochu více vyfoukaný, ale to je tam asi standard. Jinak jsem měli
trochu problém s upraveností sjezdovek, protože celou noc i den
sněžilo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Do horního areálu pod kopec Musala se dostanete starší, ale rychlou
gondolou, jinak převládají sedačkové lanovky dost vysokého komfortu a
celkem i vysoké rychlosti.
Zalidněnost:
Byl víkend, takže lidí bylo dostatek, ale větší fronta se tvořila v
podstatě jen u spodní stanice gondoly (jediná cesta do horního střediska),
ale i tato fronta postupovala celkem rychle a díky velikosti areálu se jezdilo
celkem fajn. Jen v Sytniakovu bylo hodně lidí, protože je to spíše rodinný
areál.
Občerstvení a aprés-ski:
Jídlo u sjezdovek je tu nic moc, na obrázek jsem dal burger, který v menu
s pivem stál cca 11 lv (cca 6 €) a chutově nebyl zázrak, ceny jsou tu cca
dvojnásobné oproti městu Samokov, kde se ubytováváme.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava je po upravených cestách, je tu i značka povinné zimní výbavy,
ale nevím, kdy až by byla potřeba, a jak znám Bulhary, tak pochybuju, že ji
někdo v autě měl. Nicméně nám ji půjčovna nabídka za lidových 1,5 €
na den, a i tak jsme odmítli.