Borovec - aktuální report z 10. - 13.02.2021 - SNOW.cz

Borovec aktuální report z 10. - 13.02.2021

    průměrné hodnocení:

Bulharsko Bulharsko

  • autor: mic.halb
  • hodnocení:
  • návštěva od: 10.02.2021 do: 13.02.2021
reagovat na report

Celkový dojem z návštěvy střediska

Vzhledem k letošním omezeným možnostem lyžování se nám do hledáčku dostalo značně vzdálené Bulharsko, ve kterém jsem navštívili středisko Borovets ležící v pohoří Rila přibližně 70 kilometrů od hlavního města Bulharska Sofie. Mělo to být pouze nouzové řešení, ale v mnohém středisko předčilo naše očekávání a nakonec se z toho vyklubaly čtyři dny perfektního lyžování na poloprázdných perfektně upravených sjezdovkách. Ubytování i místní gastronomie také zanechaly skvělý dojem. V neposlední řadě pak i ochota a pohostinnost místních obyvatel a také krásné výhledy na okolní krajinu.

Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska

Sjezdovky:

Středisko se dělí na tři části:

První z nich bezprostředně přiléhající k centru vesnice Borovets je areál Sitnyakovo. Zde jsou sjezdovky obsluhovány rychlými odpojitelnými sedačkovými lanovkami Sitnyakovo express (4místná) a Martinovi Baraki express (6místná, Leitner z roku 2018 s garážováním sedaček vedle horní stanice). Dále jsou zde 4 krátké dětské vleky (3 v centru a 1 v horní partii areálu). Pokud se jede od vrchu lanovky Sitnyakovo, tak se kombinací sjezdovek dostáváme na délku přes dva kilometry, což už slibuje opravdu pěkné svezení. Horní partie má spíše modré parametry, ale od konce lanovky Martinovi Baraki lze využít červené sjezdovky Martinovi Baraki 2 a 3, které mají v některých místech sklon spíše černé sjezdovky. Parametrově jsou tedy shodné s černou sjezdovkou Martinovi Baraki 4, která je umístěna bokem od ostatních, a tak bývá většinu dne téměř prázdná. Na této sjezdovce často trénují místní budoucí lyžařské naděje, a tak může být z poloviny nebo i celá uzavřena. Všechny prudké úseky lze bezpečně obkroužit po modré sjezdovce Martinovi Baraki 1. Tato sjezdovka se bohužel poměrně nebezpečně kříží s předchozím jmenovanými a je tak třeba jisté dávky obezřetnosti, protože křížení nejsou zabezpečena tak jako v Alpách. Všechny výše jmenované sjezdovky jsou vybaveny umělým zasněžováním a v úseku od konce lanovky Martinovi Baraki i umělým osvětlením. Večerní lyžování ve středisku tak nabízí rychlou šestisedačku, která obsluhuje celkem 4 osvětlené sjezdovky.

Umělým zasněžováním bohužel nedisponuje sjezdovka Cherveno Zname. Jde o prudký cca 400 metrů dlouhý černý hank, kterým se dá při dostatku sněhu spustit z modré sjezdovky Martinovi Baraki k dolní stanici lanovky Sitnyakovo. Stejný problém trápí i většinu modré trati Sitnyakovo 1 a velice prudké červené Sitnyakovo 2. Tyto dvě sjezdovky se napojují do zelené lyžařské cesty Royal residence skiway, která rovněž není uměle vysněžovaná.

Další lyžařské cesty, které většinou zabezpečují spojení mezi jednotlivými částmi areálu, jsou v mapě netradičně vyznačeny hnědo-oranžovou barvou. Bohužel i tyto cesty prozatím nedisponují umělým zasněžování a v případě nepříznivých sněhových podmínek je tak jejich použití často omezené. Do budoucna by areál měl určitě prioritně investovat do vybavení spojovacích lyžařských cest sněžnými děly.

Po rovinaté části lyžařské cesty se z areálu Sitnyakovo dostáváme k silnici Borovets - Yastrebets express. Po jejím přenesení lze pokračovat dále na lyžích pod gondolou Yastrebetz až k její spodní stanici. Dostáváme se tak do druhé části střediska Borovets, kterým je areál Yastrebetz, jehož hlavní osu tvoří letitá šestimístná kabinová lanovka Yastrebetz. Tato lanovka má dva úseky a úctyhodnou délku 4 827 metrů, díky čemuž nabízí opravdu dlouhé a pěkné sjezdovky směrem zpět do centra Borovtse. Horní část tvoří mírná modrá sjezdovka Haramia, která vede až ke konci odpojitelné čtyřsedačky Yastrebetz express, která je druhým přepravním zařízením v této části areálu. Od této sedačky již sjezdovky získávají slušný červený sklon a dělí se na tři trasy - Yastrebetz 1 a 3 a sjezdovku Popangelov, která je pojmenována po slavném bulharském lyžaři.

Pod spodní stanicí lanovky Yastrebetz express se postupně všechny opět spojí do velice mírné dojezdové cesty, kterou se vrátíme zpět ke gondole Yastrebetz. Tento dojezd je narozdíl od zbytku lyžařských cest v areálu Yastrebetz uměle zasněžován. Za zmínku stojí ještě černá sjezdovka Fonfon, která se odděluje z modré sjezdovky Haramia a končí v mezistanici kabinky. Jedná se o úzký pruh vedoucí mezi klečí, který není upravovaný a je určen pro freeride.

Kabinková lanovka Yastrebetz je rovněž jedinou přístupovou cestou do poslední částí areálu, kterou je ski centrum Markudjik. Sjezdovky v této části dosahují okolo kilometru délky a rozkládají se na náhorní plošině pod nejvyšší horou Bulharska Musalou (2 925 m n. m.). Lyžuje se zde ve výškách až do 2 550 m n. m. a k dispozici jsou dvě strmé červené sjezdovky, jedna pohodová modrá a jedna zelená přejezdová sjezdovka po hřebenu s cvičnou loukou obsluhovanou kratším vlekem. Zbytek sjezdovek je obsluhován třemi lyžařskými vleky Poma a jednou fixní čtyřsedačkou s nástupním pásem. Vzhledem k nadmořské výšce zde není problém s dostatkem sněhu. Sjezdovky jsou však obklopeny pouze nízkou klečí a vzhledem k častému výskytu silného větru jsou tak v některých místech vyfoukané. Poněkud netradiční je přejezd na červenou sjezdovku Markudjik 3, kterou celý areál končí. Ke sjezdovce a vleku nebyla vytyčena oficiální sjezdovka ani cesta, a tak se přejíždí křížem mezi klečí tak, jak to po ránu najedou první lyžaři.

Samostatnou kapitolou je lyžařská cesta Musala pathway (v mapě čárkovaná fialová), která za příznivých sněhových podmínek nabízí pohodový přes 7 kilometrů dlouhý sjezd zpátky do centra letoviska Borovets. Cesta je užší a nemá umělé zasněžování. Určitě má však velký potenciál do budoucna, protože neobsahuje "běžkařské" pasáže a v celé trase se po ní dá pohodově jet zpět ke kabinkové lanovce nebo do areálu Sitnyakovo.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky byly ideální asi 10 dní před naším příjezdem po spadu nového sněhu. Potom přišla velká obleva a teploty přes den se šplhaly ve spodní části areálu až k 15 stupňům. Podobné teploty jsme bohužel zažili i během prvního lyžařského dne, ale vzhledem k malému počtu lyžařů to nepůsobilo větší problém. Několikadenní oteplení dopadlo negativně na sjezdovky a přejezdové cesty bez umělého zasněžování v areálech Sitnyakovo a Yastrebetz, a tak došlo k jejich uzavření. Druhý den lyžování se již začalo prudce ochlazovat, s čímž byl spojen i silný vítr, který na dva dny odstavil z provozu kabinku Yastrebetz. Bez této kabinky bohužel není možný ani provoz ski centra Markudjik. Vzhledem k nedostatku sněhu na propojovacích cestách z mezistanice kabinky k sedačce Yastrebetz express nebyl v provozu ani spodní úsek kabinkové lanovky, a bylo tak nutné využít bezplatného skibusu, který je každodenně v provozu od spodní stanice gondoly Yastrebetz ke spodní stanici sedačky Yastrebetz express. Provoz zajišťovaly dva mikrobusy a pro jejich využití bylo nutné mít roušku/respirátor, což bylo ostatně striktně vyžadováno i při jízdě kabinkou, kde nestačil šátek nebo kukla. Zaměstnanci areálu u vstupu do kabinky rozdávali zdarma roušky pro cestu. Díky ztížení cesty k lanovce Yastrebetz express jsme byli odměněni prakticky privátním lyžováním.

Třetí den lyžování již byly přes den teploty až 10 stupňů pod bodem mrazu a zároveň do rána napadl nový sníh. Také došlo ke spuštění sněžných děl i přes den na vybraných sjezdovkách, ale nedocházelo k větším omezením lyžařů.

Poslední (čtvrtý) den lyžování bylo až minus 15 stupňů, dopoledne polojasno a odpoledne začalo sněžit. Tento den již byly sněhové podmínky skvělé a většina přejezdových cest a uzavřených sjezdovek byla téměř připravena k použití. Den po našem odjezdu připadl další nový sníh a hned poté byly otevřeny a upraveny opět všechny sjezdovky.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Páteř střediska tvoří postarší šestimístná kabinová lanovka Yastrebetz postavená společností Poma již v roce 1980. Lanovka je téměř 5 kilometrů dlouhá a má mezistanici, jak již bylo zmíněno výše. Na svoje roky je stále v dobré kondici a většinu dne zvládá i kapacitně. Problém může nastat mezi 10. a 11. hodinou, kdy se většina lidí snaží přesunout do areálu Markudjik. Problematický je již zmiňovaný vítr, který čas od času neumožňuje provoz horního úseku. Výměna lanovky asi zatím není v plánu, ale minimálně horní úsek si do budoucna vzhledem k problémům s větrem říká o náhradu funitelem.

Dále jsou zde 3 komfortní odpojitelné sedačky v délce od 1 100 až po 2 000 metrů (Martinovi Baraki, Sitnyakovo a Yastrebets) a kilometr dlouhá fixní sedačka s nástupním pásem Markudjik. Tři delší pomy a jeden dětský vlek se nachází v areálu Markudjik a další 4 dětské vleky v části Sitnyakovo. Zajímavostí je nefunkční jednosedačka v chátrajícím areálu skokanských můstků nacházejícím se nedaleko pod zelenou lyžařskou cestou v areálu Sitnyakovo. U většiny páteřních lanovek se nacházejí toalety, které nejsou sice nejprostornější a nejmodernější, ale svůj účel plní.

Zalidněnost:

malá střední vysoká

Zalidněnost byla minimální, a to jak v pracovních dnech, tak v sobotu. V naprosté většině případů se jelo hned první sedačkou. Jediná fronta se dopoledne tvořila na gondolu Yastrebetz. Čekalo se venku, kde zaměstnanci vždy kontrolovali roušky/respirátory a dovnitř budovy kabinkové lanovky pouštěli vždy cca 20 lidí najednou. Fronta se uměle zvětšovala, protože každá druhá kabinka byla posílána prázdná z důvodu umožnění nástupu v mezistanici. Zde jsme první den čekali cca 10 až 15 minut, ale následující dny jsme již na tuto kabinku chodili buď hned brzo ráno, a nebo naopak po obědě a vše bylo bez problému. Také to lze vyřešit cestou skibusem k sedačce Yastrebetz a z ní pak do mezistanice gondoly.

Nejvíce zalidněnou částí areálu je Sitnyakovo, což může v kombinaci s nebezpečnými kříženími sjezdovek působit trochu rozpačitým dojmem. Minimální zalidněnost je v části Yastrebetz a Markudjik. Sjezdovek je dostatek a lanovky tak zdaleka nestíhají všechny tyto sjezdovky zaplnit lyžaři. Celkově jsme čekali mnohem více lidí a byli jsem připraveni i na fronty, které se ale nekonaly, a tak jsme byli příjemně překvapeni.

Občerstvení a aprés-ski:

V termínu naší návštěvy byly otevřeny pouze hotelové restaurace, a tak jsme rádi využili polopenze v našem ubytování, kde nám bylo servírováno vynikající jídlo. Na sjezdovkách a pod nimi byl umožněn prodej pouze formou výdejního okénka. Dole ve středisku se nedalo venku většinou ani posedět, ale na sjezdovkách se toto neřešilo. Přímo na sjezdovkách se nachází výborná restaurace Sitnyakovo rock, dále pak skupina asi 4 restaurací u konečné stanice kabiny Yastrebetz a jeden bufet u spodní stanice sedačky Yastrebetz. Další restaurace jsou většinou již přímo ve středisku a je jich opravdu velký počet. Nápojový lístek je většinou pestrý a nabízí vše, na co jsme zvyklí z našich i alpských středisek. Jídelní lístek může u většiny restaurací působit trochu stereotypně, protože většinou jsou nabízena jídla z grilu na mnoho způsobů, polévky, hot dogy a burgery. Větší jídlo přišlo na řadu jen jednou a byla to vynikající klobása v restauraci Sitnyakovo rock. Ceny běžných nápojů 2 – 7 BGN, jídlo většinou 10 – 20 BGN. Personál restaurací příjemný, bylo na nich bohužel taky vidět, že sezona se asi nevyvíjí jako za normálních okolností.

Doprava do střediska a parkování:

Do střediska jsme jeli autem cca 1 400 km přes Bratislavu, Budapešť, Bělehrad, Niš a dále na Sofii. Z Brna až na bulharskou hranici se jede po dálnici. Je potřeba mít slovenskou, maďarskou a bulharskou známku. Všechny jdou koupit přes internet. Mýtné v Srbsku se platí na mýtnicích, jeden úsek po Bělehrad a druhý z Bělehradu na hranici. Ze Sofie je více cest, ale nakonec nám přišla lepší delší cesta pokračující po dálnici až k městu Dupnitsa a odtud po rovné nové státovce přes Samokov až do Borovtse. V místě jsme měli parkování zdarma přímo u hotelu, ze kterého to bylo na lyže asi 100 metrů. Pro jednodenní návštěvníky nebo lyžaře dojíždějící ze vzdálenějších ubytování to asi s parkováním v hlavní sezoně nebude příliš příznivé. Parkoviště u kabinkové lanovky není příliš velké a brzy se zaplní. Dále je zde spousta menších parkovišť, která se většinou tváří jako soukromá a často se ani nestojí na zpevněném povrchu, ale pouze na trávě/blátě mezi stromy. Další variantou je vyjet na parkoviště u sedačky Yastrebetz, která nejsou tak zaplněná a navíc jsou ideální výchozí pozicí.

+ plusy

  • pěkné dlouhé sjezdovky v krásné krajině
  • rychlé odpojitelné sedačky
  • vysoká kvalita upravování sjezdovek
  • malá zalidněnost areálu v době naší návštěvy
  • možnost normálně si zalyžovat :-)

- mínusy

  • absence technického zasněžování na některých sjezdovkách a zejména spojovacích cestách
  • nebezpečné křížení sjezdovek v areálu Sitnyakovo
  • značná dojezdová vzdálenost z ČR
  • testování na covid při cestě tam i zpět
  • náchylnost horního úseku gondoly Yastrebetz na silný vítr (uzavření horního úseku této lanovky a kvůli tomu i ski centra Markudjik)

Diskuze: Borovec

K reportu střediska nebyly dosud napsány žádné komentáře.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.


Níže naleznete další reporty ze střediska

31.01. - 05.02.2021  | Borovec

  • autor: Jacq
  • hodnocení:
Vřele doporučuji, vše v pořádku: let, transport, hotel Bor, stav sjezdovek, infrastruktura, půjčovny lyží, ceny mimo hotel české. Trochu víc lidí, ale to se dalo čekat, jinde se nelyžuje.

26.01.2019  | Borovec

  • autor: toom007
  • hodnocení:

V Borovci jsem byl podruhé zase po roce a loni to díky sluníčku bylo lepší, i když sněhové podmínky byly lepší letos. Celkový dojem je fajn, ale spíše subjektivní, protože mám rád Bulharsko.

27.01.2018  | Borovec

  • autor: toom007
  • hodnocení:

V Borovci jsme byli poprvé a oproti Bansku nás zklamalo, ale oproti Vitoshe to bylo lepší. Areál je docela rozsáhlý, ale sklon a členění sjezdovek je nic moc. Celkem se skládá ze tří částí vzájemně propojených, a to Sitnjakovo, Jastrebec a Markudjik, tato část areálu je dostupná pouze gondolou.

Zugspitze

Zugspitze

Zugspitze

Zugspitze

Zugspitze

Zugspitze

Výška sněhu 0 cm
Otevřené lanovky a vleky 0 z 10
Otevřené sjezdovky 0 z 20 km