Sjezdovky:
V provozu bylo vše, co se dá. Ze Soliska pěkná červená s úžasnými
výhledy do okolí (když se teda protrhala mezírka mezi mraky), pak vcelku
uhopsaná střední pasáž, kde děti, které nemají takovou setrvačnost,
musely občas dobruslovat - zvlášť když někdo ve zúžení dělal obloučky
od kraje ke kraji a nepustil před sebe nikoho. Potom několik modro-červených
variant dojezdu k lanovce.
Sněhové podmínky:
Sníh byl skvělý, na povrchu přírodní se ztuhlým podkladem mixu
technického a přírodního sněhu. Mimo sjezdovky cca 40 cm. V prudších
pazážích dole později několik ledových ploten a na okraji nahrnuté muldy,
ale nic katastrofálního.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na Solisko vede vcelku svižná odpojitelná čtyřsedačka, která zastavila
jen 2x, když někomu na startu cvrnkly špičky. 
Zalidněnost:
Lyžovali jsme hned od otvíračky, první 3 hodiny se to jen točilo, pak
čekání v řádu minut, žádný problém.
Občerstvení a aprés-ski:
U spodní stanice restaurace, ve které však byl kolem poledne řádný
cvrkot a najít místo pro rodinu byl nadlidský úkol.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování u hotelu FIS cca 100 m od lanovky zdarma, ale je třeba si
přivstat. Kolem půl deváté s již zaplnilo a později přijíždějící se
prošli, či museli využít skibus.