Sjezdovky:
Svahy jsou rozděleny na dvě části - na severní a jižní. My jsme
jezdili na severním svahu, v provozu byly všechny sjezdovky (Červená, Modrá
a Žlutá) s pěkně členitým profilem od mírné Žluté, kterou prodloužili
o dalších 200 m, až po Červenou sportovního rázu v dostatečné šířce.
Jejich délky jsou s dojezdem k lanovce cca 1 300 m. Příjezd k lanovce také
prodloužen a hlavně rozšířen. Na protějším jižním svahu byly v provozu
obě sjezdovky.
Sněhové podmínky:
Červenohorské sedlo bylo obdarováno bohatou sněhovou nadílkou - je tam
kolem 150 cm, to znamená, že na všech sjezdovkách je dostatek sněhu, při
mínusových teplotách tvrdý podklad, pěkně upraveno, zrána perfektní,
později se na všech sjezdovkách v nižších polohách odkrývaly ledové
plotny, takže pokud nebyly nabroušeny hrany, jízda byla nebezpečná.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní páteřní 4sedačka ke všem sjezdovkám jezdila spolehlivě a jako
všechny typy těchto starších lanovek pomaleji. U Žluté sjezdovky pohodová
kotva. Také rychlá Tatrapoma H 130 byla v provozu. U všech zařízení
ochotná obsluha. Chválím vybudování nových toalet pod novým
panoramatickým barem.
Zalidněnost:
I když parkoviště bylo plné, tak velká část automobilů patřila
běžkařům, takže u přepravních zařízení fronty nebyly (kolem desáté
hodiny do 5 minut) a jezdilo se v pohodě.
Občerstvení a aprés-ski:
My jsme navštívili nový Panorama bar, který je pěkný a dobře
umístěn, ale ceny neúměrně vysoké, a později restauraci v hotelu,
nabídka i ceny odpovídají vyššímu standardu. Ve středisku je ještě
restaurace ve starším hotelu, kde došlo oproti minulým rokům k úpravám k
lepšímu. Nabídka dobrá, ceny odpovídající. Bufet u severních svahů po
špatných zkušenostech z minulých let jsme raději vynechali.
Doprava do střediska a parkování:
My jsme přijeli po hlavní silnici od Šumperku, bez problému, parkoviště
i když je veliké, tak při pěkném počasí spolu s náporem běžkařů
nestačilo.