Sjezdovky:
Středisko nabízí na severních svazích červenou, modrou a "žlutou"
sjezdovku, takže pro každého něco. Škoda, že dřívější černá již
zůstává nostalgií pro pamětníky. Naproti byla v provozu menší
modrá.
Červená je hezky členitá - pozvolnější rozjezd, hezké rozšíření,
kde při menší návštěvnosti se dá hezky položit, pak padá a závěr vede
trochu krkolomnějším hrdlem. Modrá standard, jen dojezd již měkčí a
hustší. Na žluté též větší provoz, ale parádní šířka umožňuje i
nějaký ten větší oblouk.
Sněhové podmínky:
Přichází obleva, ale zůstal poctivý pevný základ, který ve 3 st. C
tak akorát povolil, jen níže se tvoří muldičky, ale horní 2/3 červené
sjezdovky zůstala po celou dobu krásně rovná, zároveň oproti předchozím
dnům nijak moc kluzká. Na užších místech se však již začíná
obnažovat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na severu je vše v provozu, lanovka, poma i kotva. 4sedačka s bublinou
hezky svižná, naproti jezdí menší poma.
Zalidněnost:
Asi pololetní prázdniny vylákaly i do pochmurnějšího počasí lidí
poměrně dost, ale obešlo se bez většího čekání, na lanovce pár minut,
na kotvě trochu více. Většina se pouštěla na lehčí svahy, takže
červená sjezdovka zela často prázdnotou, což byla paráda. Naproti tomu
jinde místy trochu václavák, ale též se dalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Slabší článek. Nepočítám-li parkovištní hotely a restaurace, na
svahu je jen jeden rotunda-bar, zvyklá stanová restaurace zavřená. Dost lidi
trochu zmateně hledalo možnost toalety.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do Sedla fajn, ale parkoviště je vždy loterie, jak si i telefonicky
ověřuji. Před 14 dny jsme v 10 h již nezaparkovali, nyní v obdobný čas
poslední místa, snad díky horšímu počasí, takže když na Sedlo, tak si
přivstát.