Sjezdovky:
Středisko se širokými sjezdovkami slušné délky (900 m) a příjemným
převýšením (180 m). S nádhernými výhledy na Beskydy s Lysou horou v
čele.
Sněhové podmínky:
Středisko je v celkem slušné nadmořské výšce - cca 800 metrů, a
sněhu, když jsme tam byli, byla více než dost. Kolem dokola není žádná
civilizace, což umocňuje pocit odloučenosti. Zvlášť působivý je hřeben
na Gruni - nad vlastním střediskem. Jen jsem za týden lyžování nějak
nenarazil na modrou, tzv. spojovací sjezdovku. Zůstala mi utajena.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvě rychlopomy, střídaly se v provozu, na obsluhu zcela dostačoval provoz
jen jedné. Další vlek je na modré, menší sjezdovce pro začátečníky. V
době pobytu nebyl tento vlek protažen až na Gruň, takže se muselo několi
desítek metrů šlapat v lyžácích do prudkého kopce, nyní je to však již
prodlouženo. Nahoře na Gruni je další kratší vlek, spíše pro děti, za
samostatnou platbu: vlekař, pokud tam byl, byl velmi vstřícný a levný.
Také jsme měli dobrou zkušenost s lyžařskou - snowbordovou školou: levná
a dobrá, včetně zapůjčení vybavení.
Zalidněnost:
Velmi málo lidí, snad z důvodu špatné příjezdové cesty. Pro
lyžování samotné to však bylo dobře.
Občerstvení a aprés-ski:
Dole na Armaturce jsme využívali občerstvení "U čerta" - ten chlapík
opravdu vypadal jako čert. Nahoře na Gruni bylo více možností. Ubytováni
jsme byli u sv. Jozefa - dobré pro rodiny.
Doprava do střediska a parkování:
Ne moc zalidněné, také jistě díky šílené přístupové cestě:
přijet, zůstat několik dní a pak se zase obrnit nervy na zpáteční cestu.
Absolvovat to dvakrát denně bych za sněhu a ledu vážně nechtěl. Sněhové
řetězy jsou nutností, ale nechtěl bych se na úzké cestě potkat s
protijedoucím autem. Cestu jsem absolovoval na Gruň, kde jsme byli ubytovaní,
na Armaturku to je prý podobné. Rozhodně parkování nevypadalo jednoduše a
také jsme pár aut vyprošťovali z hlubokého sněhu, když se nevešla na ne
zcela dobře patrnou cestu.