Gruň aktuální report z 23.03.2019

Sjezdovky:

Hlavní tratí střediska je cca 700 m dlouhá červená sjezdovka, mající několik alternativních variant, která byla v době návštěvy obsluhována již pouze dvousedačkovou lanovkou. Kromě té vede pod vrchol Těšiňok (919 m n. m.) také zalomená Tatrapoma, která ovšem byla mimo provoz, stejně jako oběžný vlek na cvičné louce, který současně lyžařům, resp. běžkařům usnadňuje přístup na hřeben Gruně.

Sněhové podmínky:

Jedním slovem "jarní". Na hlavních tratích jihovýchodní orientace sníh doslova mizel před očima a člověk se za jízdy už i tu a tam "zadrhl", takže na místě byla nejen opatrnost, nýbrž i adekvátní rychlost...

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Kromě zmíněné sedačky, která zhruba před pěti lety nahradila jednu ze dvou Tatrapom, obsluhující hlavní tratě, jsou ve středisku další tři starší vleky výše zmíněného typu, resp. oběžné vleky typu BLV 12. Myslím, že po několika desetiletích služby, by si tato zařízení zasloužila snad i výměnu, ale chápu, že vše je jen otázkou peněz a těch se tady, na "konci světa" nejspíše zase tak úplně nedostává.

Zalidněnost:

Naprosté minimum lidí. Šlo spíše o příznivce a "známé", kterých má Armaturka, fungující již od první poloviny 80. let, požehnaně. A dokonce už i ve druhé, resp. třetí generaci.

Občerstvení a aprés-ski:

Přímo v dolní části hlavní trati je oblíbená chata Koliba s nabídkou občerstvení, včetně polévek apod. V sezóně nad ní funguje aprés-ski bar, který byl ovšem v době návštěvy již mimo provoz. O něco níže se nachází další restaurační zařízení v jedné ze tří chat, sloužících k ubytování. Obvykle během sezóny zde ovšem bývají školní lyžařské kurzy, takže na tuto variantu není radno spoléhat. A konečně, na hřebenu Gruně je možné navštívit známý hotel Charbulák, který v minulých letech prošel celkovou rekonstrukcí a jehož nabídka i kvalita služeb opět dosahují onoho očekávaného standardu.

Doprava do střediska a parkování:

V době návštěvy bylo možné již zcela bez problémů dojet po suché silnici prakticky až k dolní stanici lanovky, což ovšem bývá v průběhu zimy mnohdy problém. Z hlavní silnice I/56 je nutné odbočit na Starých Hamrech (u mostu) na místní komunikaci, jejíž poslední úsek údolím potoka Jamník bývá sjízdný pouze s řetězy a navíc je zde v sezóně o víkendech doprava regulována kyvadlově. V den návštěvy nic takového naprosto nehrozilo a bylo možné dostat se až ke sjezdovkám, resp. na hřeben Gruně, kde je poměrně velké, leč zpoplatněné parkoviště.