Ještěd aktuální report z 27.02.2019

Sjezdovky:

V provozu byly všechny svahy kromě Starých Plání. Jednoznačně nejlepší lyžování se konalo na sjezdovce č. 5 u LD Skalka. Díky nulové zalidněnosti nevadila její malá šířka, ale výhodou byla její stinná poloha, která přes desetistupňové teplo držela trať lehce zmrzlou po celý den a manšestr místy až do odpoledne. Podobně dobré to bylo i na sjezdovce č. 4, ale nebyl důvod jezdit na ni, když je kratší a obsluhovaná pomalejší LD.
Úplně zmrzlá byla dokonce černá sjezdovka č. 3, zde bylo nutné mít opravdu ostré hrany a mě osobně moc nezaujala. Svahy č. 1, 2 a 6, 7 na Pláních bohužel nepřekvapivě trpěly vysokou teplotou a jarním sluncem, a tak byly již po desáté hodině plné hlubokého jarního firnu a s postupem času i nepříjemných boulí. Ani když jsem po obědě přezul na allmountainy s 85 mm pod patou, nešlo si zde lyžování užít. Zato ve stinné části areálu se dalo parádně jezdit až do 15 hodin.
Sjezdovka č. 8 na Pláních byla zřejmě urolbována již pár dní dozadu a její povrch tak tvořila jen lehce zmrzlá krusta a místy již tráva, označil bych ji spíše za nesjízdnou.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky byly vzhledem k poloze areálu a jarnímu počasí dobré. Přesto, že se Ještěd jako téměř každý rok potýká s malým množstvím sněhu, překvapivě byl nedostatek znát hlavně na sjezdovkách č. 4 a 5 - místy byl sníh nahnědlý a na jednom místě již vykoukla i tráva. Naopak na Pláních, které se dočkaly umělého zasněžování, byla vrstva sněhu slušná, odhadem půl metru, leč bohužel velmi rozteklého sněhu. To na svazích č. 4 a 5 byla odhadem jen průměrně polovina, na černé a pod kabinovou lanovkou pak něco mezi.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Rychlost a pohodlí zdejších lanovek jsem si již po letech nepamatoval. Pouze dvousedačku na Pláních, ta je stále stejná a pomalá. LD Densoline je bohužel neodpojitelná a relativně pomalá, kotva pod ní taktéž.
Největším překvapením byla ale LD Skalka, která je odpojitelná a jezdí velmi rychle, navíc obsluhuje nejdelší (a v tento den i nejlepší) sjezdovku. Pokud chcete najezdit co nejvíce kilometrů v největším pohodlí, rozhodně zůstaňte zde.
Naopak lehce negativním překvapením byla kotva vedoucí z Plání na Skalku. Před polednem jsem se zajel na Pláně podívat s úmyslem, že poté sjedu k autu, dám si oběd a vyměním lyže za širší. Bohužel při druhé jízdě nahoru na LD Pláně se kotva zastavila. Vlekaři mi sdělili, že se rozbila. Nicméně optimisticky dodali, že než si dáme ještě pár jízd, snad se jim ji podaří opravit. Pláně se na tu dobu staly tak trochu "špuntem", jelikož sem z areálu nadále přijížděli lyžaři, ale neměli se jak dostat zpět. Někteří nelenili a nepříjemné cca 500 metrů dlouhé stoupání se jali zdolat sami. Naštěstí se kotvu povedlo opravdu spravit a po nepříjemné hodince na úzkých lyžích v rozbředlém sněhu jsem se dostal zpět do areálu.
Kotva na Pláních byla mimo provoz, kvůli nedostatku sněhu a asi i kvůli nízké zalidněnosti. Vlek na Bucharce bohužel není s areálem propojen, a tak jsem ho nevyzkoušel.

Zalidněnost:

Hlavní a největší plus tohoto lyžování. Na centrálním parkovišti stálo cca 30 aut, v garážích pod ním nás stálo asi 5. Tomu odpovídala i zalidněnost... To, jak si na Ještědu zalyžujete, dle mého ovlivňuje právě především zalidněnost. V tomto případě nevadily užší sjezdovky ani LD na Pláních s nízkou kapacitou.
Fronty se samozřejmě nikde nekonaly, stejně tak nepřekážel nikdo ani na svazích. Pouze když byla kotva z Plání mimo provoz, postupně lyžařů přibývalo a na LD se pak čekalo do 2 minut.

Občerstvení a aprés-ski:

Občerstvení jsem nevyužil, ačkoliv bych tak i rád učinil. Bohužel ale byla možnost občerstvení pouze u dolních stanic LD Skalka a Densoline. To první je spíše stánkem se základním výběrem pochutin, i když moderně pojatých. To druhé je pak skutečnou restaurací i s venkovní terasou. Já ale neměl náladu se občerstvovat dole a ve stínu v takto slunečném počasí. Škoda, že se žádný (alespoň malý) bufet nenachází u některé z horních stanic LD. U každé se ale naštěstí nacházela pohodlná lehátka a tak jsem se občerstvil z vlastních zásob za krásného opalování.
Hezké by bylo zřejmě i občerstvení u bufetu u dolní stanice LD Pláně, ten byl ale zavřený.
Apres-ski se nekoná, po konci je mrtvo.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava do areálu je dalším z plusů. Z Prahy po dálnici dojedete opravdu až těsně pod kopec, a to za hodinku. Jediným překvapením byla neprostupná mlha ležící v údolí před Libercem.
Bezproblémový je i příjezd libereckou MHD, pod kopcem končí tramvaj a zastavuje i autobus.
Parkování naprosto bezproblémové v moderním parkovacím domě s nízkou obsazeností, v bezprostřední blízkosti pokladen. Ještě vzpomínám, jak jsme zde před několika lety platili soukromníkovi 100 korun za stání na jeho zahradě, protože všude bylo plno. To už je naštěstí pryč...