Sjezdovky:
Všemi recenzenty kritizované rozdělení areálu na dva mě příliš
netížilo, už proto, že jsem jeho dřívější podobu neznal. Nicméně
vyzkoušel jsem i červenou sjezdovku pod sousední lanovkou v areálu Kebrlák,
která se mi stejně líbila méně než modrá a červená vedle (prostřední
hang zde byl prudší a začátek i dojezd naopak celkem plochý). Nicméně
mezi sjezdovkami není problém libovolně přejíždět - svou šířkou
připomíná tento svah Paseky nad Jizerou, kde je podobné křížení stejně
bezproblémové (avšak v rámci jednoho areálu).
Červená sjezdovka se na Kněžickém vrchu nachází přímo pod lanovkou a
její délka osciluje okolo 1,2 km, stejně jako délka ostatních. Od výstupu
z lanovky se lyže vcelku rychle rozjíždí, i přes velmi mírné klesání.
Poté následuje prudší hang, kde zároveň naberete rychlost do celé
zbývající délky svahu. Nejedná se ale o žádný červený svah alpských
parametrů - naopak zde můžete dát plně vyniknout své schopnosti jízdy po
hranách bez obav o přílišnou rychlost nebo přílišný sklon, který by
sváděl ke smýkaným obloukům. Osobně tuto sjezdovku pro mou jízdu
považuji opravdu za jednu z nejideálnějších v ČR. Jen škoda, že jízda
tak uteče... 
O nějakých 100 metrů delší modrá varianta se stáčí oklikou kolem
malého ostrůvku stromů a její sklon je takřka konstatní. Naprostý ideál
pro všechny začátečníky, a to i díky své šířce (jedná se spíše o
pláň, než úzkou sjezdovku). I zde si ale jde užít carvingové oblouky
naplno, stačí nabrat v prvních 200 metrech slušnou rychlost, kterou pak
díky sklonu není problém udržet.
Kdo si chce užít sportovnější jízdu, může přejet na sjezdovku Rokle
obsluhovanou kotvou a snadno dostupnou z horní stanice LD. Tady je již sklon
poctivě červený, řekl bych dle alpských parametrů. Pokud bych jeho
značení měl určit dle označení ostatních sjezdovek v areálu, nebál bych
se použít černou barvu. Jinak nemá ale zkušenější lyžař sjet ho
takřka celý po hranách. Jen pozor - nejprudší úsek se nachází před
turnikety a tak je třeba brzdit.
Hlavní výhodou této sjezdovky bylo, že jsem zde
jezdil naprosto sám.
Sněhové podmínky:
Hlavně díky sněhovým podmínkám hodnotím 5 hvězdami. Díky nízké
zalidněnosti a teplotě, která se předchozím a nastávajícím dnům
navzdory držela jen okolo nuly byl i ve 13 hodin na červené sjezdovce
manšestr, navíc lehce přimrzlý. Takové podmínky bych na začátku března
po obědě nečekal. Modrá sjezdovka, kde se zdržovala většina
návštěvníků, na tom nebyla o moc hůře. Žádné muldy ani nic podobného
tu k vidění nebyly, po skončení lyžování leželo na sjezdovce asi 5 cm
"rozhrabaného" sněhu, což mnohde leží již při otevření areálu... 
Sněhu je zatím dostatek i mimo svahy a i díky tomu je přejezd po celé
šířce pláně bezproblémový.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovka byla dalším z příjemných překvapení. Čekal jsem starší
neodpojitelnou čtyřsedačku, ale jedná se o rychlou odpojitelnou a
repasovanou lanovku z Rakouska (reklamy na rámech a sedadlech zůstaly často
původní, takže není těžké zemi původu určit
).
V rychlém tempu bez čekání ve frontě se jedna jízda nahoru a dolů dá
zvládnout za krásných 7 minut a tři hodiny jsou tak pro tohle pendlování
naprosto dostatečné.
Kotva v Rokli je klasická starší, některé kotvy jsou již různě slepené
a turnikety mají také nějaký rok za sebou. Člověku je až líto vytahovat
vlekaře z budky, když se zde chce svézt, na druhou stranu jsem ale byl asi
jedním z mála lyžařů, které tu za poslední týden viděl. 
Druhá sedačka v sousedním areálu Kebrlák je neodpojitelná a pomalejší,
je tedy nasnadě, že většina návštěvníků tam nemá potřebu zavítat
(navíc za nachlup stejné ceny skipasů jako na Kněžickém vrchu).
Toalety se nachází v restauraci pod dolní stanicí LD.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla nízká, fronty nulové. Na LD se čekalo max. na jednu
sedačku, na kotvě jelo za 3 hodiny dohromady cca 5 lidí, svah pod ní byl
úplně netknutý. Nejvíce návštěvníků se zdržovalo na modré sjezdovce,
ale nebyl problém se vyhnout.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení se nachází pod dolní stanicí LD a taktéž v blízkosti
horní stanice. Vyzkoušel jsem první jmenované, horká čokoláda se
šlehačkou za 50,- byla dobrá. V nabídce jsou i teplá jídla - smažený
sýr apod.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska je dalším z kladů. Areál se nachází asi 200
metrů od hlavního tahu z Vrchlabí do Herlíkovic a Špindlerova Mlýna.
Parkovat se dá zdarma na menším parkovišti pod kasou a v případě
zaplnění na kaskádovitém parkovišti podél modré sjezdovky. Povrch je
směs bláta a štěrku a na sjezdovku je to doslova pár kroků. Mezi
parkovištěm a sjezdovkou je asi 3 metry široký pás hlubšího bláta,
který je po každých cca 20 metrech "přemostěn" kobercem, takže na
sjezdovku lze přejít v čistotě.