Sjezdovky:
Sjezdovek tu sice moc není, ale je výběr od modré až po černou. V den
návštěvy byla uzavřena horní část s vlekem a modrou sjezdovkou, takže se
z vrcholu dala jezdit jediná červená sjezdovka, která se vlevo rozdvojila i
na černou a pak ústila do modré.
Červená sjezdovka č.2, která kopíruje trasu lanovky, je krásná široká
dálnice, přehledná a poctivě červená. Je odtud hezký výhled na okolní
panoramata.
V mezistanici buď nastoupíte znovu na kombi lanovku (sedačky a kabinka), nebo
jedete už prudší červenou č. 1 až dolů ke kabince - má různé
varianty.
Černá č. 3 vede od horní lanovky do střední části a je spíš užší.
Já jí sice nejela, ale dcera s manželem ano, a prý tak hrozná nebyla. 
V prostřední části se černá napojuje na modrou č. 5, kterou obsluhuje
kratší sedačková lanovka. Modrá je opět širší, v její prostřední
části je vlevo měřený slalom a pod ním se sjezdovka ještě rozdvojuje ve
výukový svah s vlekem.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky naprosto perfektní. Sjezdovky i po nočním sněžení
upravené a i když nemrzlo, podklad byl hezky pevný. Nikde žádné muldy i
proto, že areál byl skoro prázdný. Horší byl dojezd úplně dolů ke
kabince, tam už sníh byl rozbředlý a myslím, že ani sáňkařská dráha
už dlouho otevřená nebude.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dole u nástupu do kabinky je pokladna, za nás uzavřený bar a obchůdek s
půjčovnou a toalety. V mezistanici u kabinky půjčovna sáněk a větší
restaurace. U vleku pak malý bar, otevřen jen pro lyžařskou školu.
Pod barem vede 5 km dlouhá sáňkařská dráha. Má sem tam ostrou zatáčku a
vede místy tunely pod červenýma sjezdovkama. Super zážitek - půjčení
sáněk za 5 euro, vrací se pak dole u kabinkovky.
Z kabinkovky je hezký výhled na brennerskou dálnici a městečko.
Lanovka na vrchol je kombi, tři pohodlné sedačky s bezpečnostní závorou a
mezi nimi kabinka, je odpojitelná, při první návštěvě nebyla v provozu,
druhý den již ano.
Modrou sjezdovku obsluhuje sedačková lanovka s pojízdným pásem (trochu
sešup na ten pás).
Kratší vlek talířkový na výukové modré a vlevo pojízdný pás s
kolotočem (za nás v provozu nebyl).
Zalidněnost:
Nebýt pár lyžařských kurzů, tak jsme tam asi zcela sami.
Být skoro
sám na sjezdovkách v poledne je skoro luxus. 
Občerstvení a aprés-ski:
Dali jsme si jídlo v restauraci v mezistanici, napůl samoobslužná,
sladký knedlík a dvě polévky za necelých 15 euro.
Doprava do střediska a parkování:
Pokud sem pojedete ze Stubaie, tak pozor, kam odbočíte. Navigace vás
automaticky navede na dálnici, kde se platí 9,60 euro mýtné. Manžel se
špatně podíval a šup, už jsme byli u mýtné brány.
To se vyplatilo
na těch pár km...
Jinak se jede přes Matrei am Brenner, cesta je dobře
značená. Parkoviště je bezplatné.