Sjezdovky:
V provozu byl bohužel poslední týden již jen horní areál Sněžník, a
to pouze svahy náležící k sedačkové lanovce (č. 2, 3, 8 a horní polovina
5), tedy bez sjezdovky Slamník. Za to musím odebrat půl hvězdy, sněhu tu
bylo samozřejmě vzhledem k nadmořské výšce nejvíce, uzavření sjezdovky
je pro mě tudíž nepochopitelné. Diskutabilní je i uzavření areálu U
Slona, stále jsou tu vysněžené několik metrů vysoké skokánky, které by
pravděpodobně po rozhrnutí alespoň na víkend ještě posloužily, ale
budiž...
Jinak ovšem výtečně připravené hlavní svahy č. 2 a 3, po ránu nahoře
dokonce lehce vymrzlé, dole příjemně měkčí. I v 11 hodin se dalo najít
místo s manšestrem a do 12 hodin se dalo na obou sjezdovkách parádně
lyžovat. První je nadstandardně široká, druhá zas dlouhá, takže není co
vytknout. Po obědě ale teplota a slunce již dělaly své - byl to spíše boj
a v 15 hodin jsem lyžování zabalil.
Nová sjezdovka č. 8 je kromě prvních společných 100 metrů se sjezdovkou
č. 2 příjemně široká, ale především nabízí krásný výhled do
údolí i na protější kopce, skutečně připomíná výhled z alpských
strání. Navíc je po celé délce precizně zabezpečena ochranou sítí,
stejně jako navazující č. 5. Ta už je bohužel užší, zhruba na šířku
rolby. Stále potěšující ale je, že přes jejich velkou délku a charakter
přejezdových cest se ani v měkkém pomalém sněhu lyže nezastaví a
prakticky nikde není nutné bruslit.
Sněhové podmínky:
Úprava byla výtečná. Sněhová pokrývka nejlepší asi na sjezdovce č.
3, bez hnědých míst a nutnosti zúžení. Taktéž na Slamníku, ale ten byl
již rájem pro skialpinisty a pěší. Na svahu č. 2 po ránu nahoře
přimrzlý sníh, dole tvrdý manšestr na dlouhé carvingové oblouky.
Postupně ale sníh měknul, u výstupu z LD se tvořila louže a na černém
úseku menší muldy. Spodní část po obědě také měkká, místy vylezly
bohužel i kameny a dvě místa uprostřed byla ohrazena. Stále však
většinou okolo 40 cm sněhu.
Nejhůře na tom byla asi nová sjezdovka č. 8, která byla kvůli nedostatku
sněhu již lehce zúžena a v prostřední části byl sníh hodně špinavý
od jehličí. Ve finále byla tak skoro stejně úzká jako navazující č. 5.
Ta s výškou sněhu problémy neměla, louže se zde ale v průběhu odpoledne
vytvořily také.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dostatečný komfort zajišťuje odpojitelná čtyřsedačka. Šestisedačka
by areálu asi slušela více, obzvlášť v plné sezoně bude zřejmě
kapacita nedostačující. Na polstrovaných sedačkách by se také sedělo
lépe. Ale to jsou jen drobnosti, které lze v tento den snadno odpustit.
Největším mínusem je již zmíněný vypnutý vlek na Slamník. Zázemí pod
LD v pořádku, moderní toalety i pokladny.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla velkým překvapením. Pokud bereme v potaz jen tu
lyžařskou, byla relativně nízká. Na sjezdovkách měl každý dost
prostoru, i když by člověk čekal 30. března větší liduprázdno.
Jinak byly ale prakticky celý den obsazeny všechny sedačky, dokonce i směrem
dolů průměrně každá osmá. Bylo to dáno velkým množstvím pěších
návštěvníků z Čech i Polska, kteří se vyváželi ke stezce v oblacích
nebo k pěším výletům. Bohužel takřka každou jízdu kvůli nim LD i lehce
zpomalovala. Po sjezdovkách č. 5 a 8 pak proudili nahoru ti, kteří za
lanovku nechtěli platit. Naštěstí ale všichni spořádaně po okrajích,
takže příliš nepřekáželi.
Když musela LD výjimečně i úplně zastavit, tvořila se dole cca minutová
fronta.
Občerstvení a aprés-ski:
V provozu byla restaurace Marcelka u dolní stanice LD, která zřejmě
ničím zvláštním z venku neosloví. Dále pak nová restaurace Skalka pod
stezkou a chata Slaměnka u horní stanice LD se slovenskou kuchyní.
Nová prosklená Skalka vypadá opravdu pěkně a evokuje punc pravých
alpských restaurací. Vyšší ceny tu nejspíš mají opodstatnění,
nicméně ne pro člověka, co přijel primárně za lyžováním a ne za
jídlem a opalováním.
Ostatně Slaměnka nabídla výborně jídlo a opalování taktéž, navíc
vyšší ceny jsou i zde.
Bryndzové halušky za 160,- jsou ale bezchybné, ovocné
koláče za 75,- neméně. Na čepu je Kofola a Plzeň.
Venkovnímu posezení na terase chybí už jen lehátka, aby člověk mohl
pozorovat desítky paraglidistů vznášejících se nad hlavou.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Rokytnice v OH bez problémů, po relativně slušných silnicích.
Již cca 20 km před areálem vykukuje "bílý pruh" sjezdovky Slamník a stezka
v oblacích, takže sem trefíte i bez navigace.
Parkování bylo bohužel spíše negativním překvapením. Parkovací plochy
přímo pod areálem nejsou dostatečně dimenzované, na druhou stranu kvůli
sklonu a poloze areálu ani zřejmě být nemohou.
Takřka všechna místa jsou v relativně prudkém svahu, na asfaltu a štěrku
s bahnem. Vzdálenost z mého parkovacího místa obdobná s parkovištěm v
Říčkách, ovšem zde více do kopce.
Přímo pod pokladnami je i cca 20 "VIP" míst, tuším za 200,- den. Ta nebyla
plně obsazena. Nutno ještě podotknout, že cca 70 % návštěvníků tvořili
pěší turisté a rodiny s dětmi bez lyží, takže například týden nebo
dva zpátky nemuselo být parkování ještě takovým problémem. Jen důkaz
toho, že areál vydělává a je navštěvovaný kontinuálně po celý rok, a
tak by to mělo být... 