Sjezdovky:
V celé šířce se jezdí snad jen na červeném Béčku (i když ve
střední pasáži to taky není úplně celá šířka) a na spojovacích
cestách. Slamník se jezdí tak ze 2/3 své šířky. Velký Slon docela
tragédie, tam je to tak 40 % šířky a v tom nejprudším místě to fakt bylo
docela o nervy. Kamila jede asi z půlky šířky.
Sněhové podmínky:
Na zprovozněných částech sjezdovek je sněhu dostatek. Mimo tyto úseky
je ho někde víc, někde míň. Sníh je sice technický, ale v docela dobré
kvalitě. Ráno kolem 10. hod. ještě držel, postupem času se hodně
seškrabal a vytvářely se hromady tohoto nahrabaného sněhu. Mezi hromadama
plotny. Ale i tak se dalo krásně jezdit až do konce.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Bohužel nejezdí kotva na Kamile, což je velká škoda. Kamila patří
svým profilem k jedné z mých nejoblíbenějších a dnes sloužila pouze jako
část přejezdové cesty od Slona. Lanovky jely obě, poma na Slamníku taky a
dole u Slona kotva taky.
Zalidněnost:
Na to, že byl víkend a ještě tak krásně, tu bylo dnes docela málo
lidí. Kolem poledne se sice tvořily menší fronty na lanovku Sněžník, ale
víc než 5 minut se nikdy nečekalo. Fronta je akorát vždy na pomu na
Slamník, ale tam to chápu, že kdyby tam postavili vlek s vyšší kapacitou,
tak to bude na úkor pohodovému svezení dolů. Takto se dá vždy vystihnout
chvilka, kdy lze jezdit hodně do šířky a nikoho tím neohrozit.
Občerstvení a aprés-ski:
Jako obvykle vše v provozu. Ceny vyšší, horské. Takže jsme jeli
částečně z vlastních zásob. Pivo 40 Kč (24 Kč malé), kafe 49 Kč,
párek v rohlíku 40 Kč, polívka 59 Kč, buchtičky s krémem 105 Kč. WC ve
všech chatách zadarmo, čisté.
Doprava do střediska a parkování:
Cesty bez sněhu, mokré, ale neklouzalo to. Parkovali jsme u Slona,
parkování v klidu, zadarmo.