Sjezdovky:
Hlavní sjezdovky na úbočí Medvědína byly ráno upravené, tedy dvě do
Špindlu a jedna na Horní Mísečky. Na tvrdém podkladu to vypadalo na
vrstvičku čerstvého prašanu. Postupně se na některých místech vytvořila
sem tam nějaká hladká plocha zmrzlého sněhu a boule a mezi tím se krásně
dalo projíždět nahromaděnými vrstvami sněhu. V pozdním odpoledni jsme si
užili v prudších částech i houpání na boulích. Pohodlnější jízdy
byly na Mísečkách.
Sněhové podmínky:
Sněhu není mnoho, což na sjezdovkách příliš znát nebylo, jen na
červené 12a - kde se vzaly, tu se vzaly - občas kamínky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jezdí na vrchol Medvědína dvě. Jsou starší, proto asi občas
zpomalí. V provozu byly ještě nějaké vleky. Zázemí ve Špindlu je
komfortní na odsávání peněz.
Zalidněnost:
S mezinárodní zalidněností to nebylo úplně nejhorší, zažili jsme
větší davy. Pomyslela jsem si, proč cizinci raději ale nejedou do Alp, nebo
aspoň ti z východu do Tater? Když se před desátou dole ve Špindlu začala
vytvářet fronta, zdrhli jsme na druhou lanovku a vlastně jsme tam zůstali
až do čtyř.
Občerstvení a aprés-ski:
Na občerstvení se nám zamlouvá Bistro u Labe, např. hamburger stál 65 a
klobása 80 Kč. Všimla jsem si, že vpravo od mostu měli v nabídce hotová
jídla kolem 150 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice dnes byly dobře sjízdné. Parkovali jsme blízko mostu přes Labe,
za kterým je hned dolní stanice lanovky. Na parkovišti to naštěstí po ledu
neklouzalo. Parkoviště na Horních Mísečkách bylo poloprázdné, zřejmě
už je opět pro nesjezdaře placené.