Sjezdovky:
Na severu jsou v provozu modrá a žlutá sjezdovka. Červená není v
provozu. Na jižní straně jsem četla, že by měla být jedna sjezdovka v
provozu, ale nebyla jsem tam, ani jsem si nevšimla, takže nedokážu
říct.
Sněhové podmínky:
Špatné. Přišla obleva a na parkovišti nás uvítal tající potůček.
Na sjezdovkách tomu bylo podobně, sníh byl hodně mokrý, kašovitý,
krystalický. Mimo sjezdovky leží cca 10 cm přírodního sněhu. Na
sjezdovkách je to směs technického a přírodního sněhu. Hodně často jsem
potkávala kamínky a hlínu. Například cesta pod tatrapomou byla hodně
špinavá. Nevím, jak často to upravují, ale denně to asi nebude.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu byla lanovka - pomalá, neodpojitelná čtyřsedačka. Příjezd k
ní byl téměř za trest. Samá boule, vyhrabaný sníh, pomalí lyžaři,
kterým co chvíli vletěl na záda někdo na prkně. Dále byla v provozu
tatrapoma, což je asi nejlepší dopravní prostředek zde. Rychlá, sice
občas poruchová, ale prostě nej. Dále jezdila kotva na žluté sjezdovce.
Potom ještě poma na krátkém svahu mezi tatrapomou a kotvou. Na jižním
svahu údajně měla jezdit taky jedna poma.
Zalidněnost:
Lidí naštěstí nebylo moc, fronty se tvořily jen chvilkově a ne na déle
než 5 minut čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
V provozu byl velký občerstvovací stan. Zde jsme obědvali, ceny vyšší,
výběr klasika na horách - smažák, kuřecí stripsy s hranolkama, špagety,
buchtičky s krémem, knedlíky s ovocem, klobása apod. K pití všechno
možné, na co si člověk vzpomene. Dále byl v provozu kulatý bar, ale ten
jsme nenavštívili. Taktéž byla v provozu restaurace v hotelu ČHS.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava v pohodě, parkování taktéž, moc aut zde tentokrát nebylo.
Parkovací plocha s tajícím sněhem, ale naštěstí to moc neklouzalo.