Sjezdovky:
Během půldenní návštěvy jsme mohli okusit jen červený sjezd z Crest
Falla pod čtyřsedačkou a sjezdovky kolem lanovky Parli. Samotný dojezd do
druhé vesnice Waltenburg byl zavřený kvůli nedostatku sněhu (areál leží
na jižním svahu), horní lanovky stoupající na vrchol Fil do výšky 2 418
metrů zase nejezdily kvůli silnému větru a sněžení. Během dne se navíc
situace zhoršila a jezdila jen čtyřsedačka z Brigelsu. Sjezdovky nejsou v
dolní části nikterak široké (nad lesem by měly být širší), ale
vzhledem k nevelké návštěvnosti, kdy do areálu nejezdí příliš
zahraniční lyžaři, se ani tak nepřeplní. Pokud tedy nepotkáte lyžařskou
školičku, která tu má na deset divizí.
Sněhové podmínky:
Dostačující, ale rozhodně ne fantastické. Na rozdíl od protilehlého a
rozlehlejšího Obersaxenu má pista sněžné tyče, jež zajistí docela
dobré vysněžení. Na druhou stranu jižní svah v kombinaci s
předcházejícími dešti zapříčinil, že se tu a tam objevila trochu
hnědší místa, jež přikryl v noci čerstvý prašan. Lyžovalo se bez
potíží, občas ale bylo potřeba vybírat stopu. Do druhé vesnice se na
lyžích ani nejezdilo. Horní pasáže jsme nemohly navštívit, ale v
sousedním Obersaxenu i na horních sjezdovkách byl viditelný sněhový
nedostatek, neboť rozdíl mezi přírodní výškovou pokrývkou v údolí a na
vršku nebyl vůbec markantní.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V této oblasti na sedačky s bublinou nenarazíte. Sice tu jezdí lanovky
jen čtyřmístné, ale vzhledem ke klidu v areálu jsou dostačující.
Stoupají k vrcholu standardním tempem 5 m/s, čili máte šanci nalyžovat
podobnou porci kilometrů jako v nějakých věhlasných areálech. Nám se to
ale kvůli počasí nepodařilo.
Zalidněnost:
Když jsme přišli na otevření lanovky v 9 hodin, stála na parkovišti
dvě auta, z nichž dle stop v prašanu vyjeli 4 lyžaři... První hodinu se
jezdilo tedy bez čekání po prázdné sjezdovce. pak ale kvůli silnému
větru vypnuli druhou lanovku a nárazově se utvořila dole asi 10minutová
fronta tvořená hlavně lyžařskými školami. Jakmile přišel další mrak,
tak se rázem rozplynula, ale lanovka už jezdila naplněnější, a tak na
sjezdovce byl docela provoz. V případě dobrých podmínek by se ale
návštěvnost dobře rozprostřela.
Občerstvení a aprés-ski:
U lanovky se nacházel menší bufet s posezením. Dali jsem si čaj za
zdejší poměrně standardní 4 franky (95 korun). Jídlo v restauracích ve
vesnici, která je od lanovky pět minut chůze/bruslení, pak přišlo alespoň
na 20 franků. Celkově se v areálech Brigels a Obersaxen nachází nemnoho
restaurací a bufetů.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování ve vesnici jsme měli zadarmo, ale cena za celodenní parkování
na asfaltové ploše u lanovky činí 5 franků. V Obersaxenu (Meyerhof) jsme
stáli zadarmo. Stoupání několika serpentinami od hlavní cesty, spojující
slavný areál Laax a Oberalppass, má délku asi 6 kilometrů, ale díky dobré
údržbě se vyjede do 10 minut. Jen při cestě domů nestihli silničáři
kvůli vydatnému sněžení horní část protahovat, a tak to bylo
kluzké.