Sjezdovky:
I když by to někde měli takříkajíc "za pár nebo na párku", byly
sjezdovky každý den upravené a připravené pro lyžaře. V odpoledních
hodinách (14-15:30 hodin) byl hlavně sjezd do údolí už velmi špatný
(jezdili jsme poslední část dole lanovkou), ale za to nemohly sjezdovky, ale
teplé jarní počasí. Sjezdovky jsou tu jinak široké, jen na některých
úsecích mají dva "zhupy" za sebou, že pokud sis jich nevšimnul, tak
snídaně nebo oběd mohly jít ven.
(Druhý a další den už to bylo v pohodě).
Jediné(!), co nás velmi zaráželo, bylo nerespektování bezpečnosti ze
strany vlekařů a provozovatelů. Tam, kde by v Itálii nebo v Rakousku byly
nataženy sítě, aby tam někdo nejel nebo nespadnul, tak tady byly pouze
tyčky, které ohraničily kraj sjezdovky a hotovo. Takových úseků tam bylo
cca 6-8. Musíš si prostě dávat pozor sám na sebe.
Měli upravený snowpark pro děti i s průjezdem v tunelu, závodní trať i
s časomírou a funpark s nafukovacími koly.
Sněhové podmínky:
Jelikož dva dny před tím, než jsme přijeli, tak nasněžilo cca 35 cm a
v den našeho příjezdu asi 15 cm, tak my jsme měli sněhové podmínky
parádní. Na vrcholu bylo sněhu dostatek z dřívějška a dole nám
nasněžilo, ale kolem středy už to začalo i dole odtávat a sníh mizel z
okolních kopečků.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady jim musím vytknout trochu starší vybavení, kde nemají ani jednu ze
sedaček s "bublinou", kdy zejména 1. den ráno , kdy nám ještě mírně
sněžilo, to bylo znát. Snažili se sice ometat sedačky, ale... V době
naší návštěvy byla v provozu jedna kotva a 4 sedačky. Ano, byli jsme i v
daleko větších střediscích, ale v konečném důsledku jsme měli super
týden. Co se týká výhledů, tak ty byly luxusní!
Zalidněnost:
Kromě našeho 1.dne v neděli, kdy bylo na všech sjezdovkách dohromady asi
100 lidí, tak každý další den do pátku to bylo tak, že bys je spočítal
na prstech dvou lidí.
V pátek bylo trošku více lidí, všechno Švýcaři s
věkovým průměrem 60+, kteří si lyžování vyloženě užívali a
nebláznili.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení bylo u dolní stanice v Brigels a následně byly dvě
restaurace na svahu. V té dolní jsme nebyli, ale v těch druhých dvou ano.
Byl to takový průměr v množství nabízeného jídla, ale cenově je to ve
Švýcarsku postavené výš, než to bylo třeba vloni v Itálii, ale prý se
to i v Itálii kvůli olympiádě taky trochu zvedlo (ale letos jsme tam
nebyli). Co nás zaráželo, že lyžující přijeli na jídlo, dali si něco k
pití, pak kávu a jeli pryč. Nikdo neměl tři, čtyři piva, Jäggermaster,
prosecco atd. To tam prostě nebylo. Možná, že jsme byli už poslední
provozní týden.
Doprava do střediska a parkování:
Jelikož jsme bydleli v Pradas Resortu, tak jsme měli své parkování u
apartmánu a na lanovku jsme chodili cca 3-4 minuty pěšky.