Ehrwald aktuální report z 09.02.2020

Sjezdovky:

Areál je naprosto ideálním pro pohodové, rodinné lyžování. To ale neznamená, že nenabídne pěkné sportovní svezení. Nachází se tu dokonce i velmi pěkná černá sjezdovka, i když ani ne kilometr dlouhá a sklonem v Rakousku patřící rozhodně k těm mírnějším. Kromě ní jsou tu ještě tři červené a zbylých asi 80 % tvoří velmi přehledné modré dálnice, kde lze carvovat bez problémů celý den. Jednoznačně nejlepší pro mne byla červená č. 4 a 5, kde se dalo celý den jezdit naplno a takřka bez lidí. První polovina je neuvěřitelně široká a má dokonale konstantní modro-červený sklon, následuje krátká, téměř rovná pasáž. Druhá polovina je pak poctivě červená s rozmanitým sklonem, v praxi se jedná vždy o střídající se prudší a mírnější úsek, což umožňuje opět nechat lyže jet naplno.

Kromě nádherných sjezdovek zde najdou vyžití i děti (a také hraví dospělí). V areálu se nachází dva parky se skokánky, jeden s obřími, kde freestyleři trénovali své umění, a druhý s menšími skoky, kde jsem se vyřádil i já. Kromě toho ještě dlouhá funslope, čítající tři tunely, 360stupňové zatáčky, hrající maskoty, desky na skákání a podobně. V centru areálu je i park pro nejmenší s lanovým vlekem a dalšími atrakcemi. Nechybí zde snad nic!

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky byly přímo skvělé, na 90 % sjezdovek ležel přírodní prachový sníh, který minimálně do 14 hodin držel svou konzistenci. To bylo obdivuhodné i vzhledem k teplotě, která ve stínu dosahovala asi -6 stupňů, jak avizovala předpověď. Na celodenním slunci ale oscilovala okolo 8 stupňů a na vrchních stanicích LD, kam slunce svítilo až do pozdního odpoledne, dosáhla až ke 12 stupňům. Sníh ale začal měknout až ke konci lyžování, ale nikde se netvořily muldy a tak šlo stále jezdit naplno.

S výškou pokrývky to není ideální ani zde, na sjezdovkách leželo odhadem 40 až 80 cm, na jednom místě již bohužel vykoukla i tráva. Pokrývka mimo svahy je asi 15 cm vysoká.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Lanovkám není také prakticky co vytknout. Z parkoviště do areálu vyráží 20 let stará kabinka pro 8 lidí, její rychlost je průměrná, komfort také. Ta mimochodem obsluhuje jednu z nejmírnějších sjezdovek v areálu, je proto ideální pro výuku malých lyžařů. Zbytek už ale tvoří pohodlné a rychlé odpojitelné šestisedačky (v tento den bohužel) s vyhříváním. Nejvíce jsem jezdil na LD Ganghofer Blitz, která je stará již 24 let, od pohledu ale téměř jako nová. Ze všech čtyř LD jezdila pocitově nejrychleji.

Zalidněnost:

Zalidněnost byla celkem vysoká, v českých areálech by téměř jistě znamenala dlouhé fronty, zdejší areál má ale kapacitu velkou, a tak množství návštěvníků příliš znát nebylo. Na kabinku se čekalo okolo minuty, odpoledne již vůbec. Na všechny ostatní LD nárazově 0 až 2 minuty, občas se jelo přímo na sedačku. Na sjezdovkách nepřekážel nikdo.

Občerstvení a aprés-ski:

V areálu je několik typických dřevěných rakouských chat s klasickou nabídkou, větší kryté samoobslužné restaurace jsem si nevšiml. My navštívili prosluněnou terasu restaurace u dolní stanice LD Ganghofer Blitz, výborná gulášová polévka s chlebem byla za 5,40 euro, velký radler za 4,10 euro.

Přes den méně navštěvovaná restaurace u dolní stanice kabinky byla plně obsazena po konci lyžování, hudba byla slyšet daleko.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava do střediska není velkým problémem, záleží prakticky jen na provozu na Fernpassstrasse. Ten byl o víkendu hodně hustý, možná i kvůli závodům SP v Ga-Pa. Odpoledne i večer stály ve směru do Ga-Pa předlouhé kolony, někdy i okolo 10 kilometrů. Posouval se i celý zbytek úzké horské silnice až od Imstu, my jeli ale naštěstí opačným směrem.

Parkování je samozřejmě zdarma, na velkokapacitním kaskádovitém parkovišti je mnoho organizátorů ve výstražných vestách. I před jedenáctou hodinou jsme parkovali asi 40 metrů od kasy.