Sjezdovky:
Ideální povrch byl na Kamile, kde bylo ráno parádně přimrzlo a v
porovnání nahoře se Slamníkem se mi tam zvlášť na lyžích kárvilo
mnohem líp. Pak už jsem vzal fošnu a jezdil na ní, ale i tak jsem spíš
jezdil dole na dvoukotvě než čekat hada na Slamník, kde se s fošnou stejně
blbě jezdí.
Kvůli oteplení ale pruťák u konce lanovky U Slona nebyl sedřený a dal
se dobře sjet. Bohužel sranda park a serpentýny nejsou pod sněhem. Bylo sice
vidět, že tam občas někdo brousil skluznice, ale pod sněhem to není a
myslím, že už ani letos nebude.
Sněhové podmínky:
I když snad černá sjezdovka nebyla uměle zasněžována letos, tak tam je
nějaký přírodní sníh a dosti lidí tam jezdilo. Nemyslím ale, že mají
rádi svoje skluznice. Propoj lesem mezi Kamilou a sjezdovkami U Slona je v
některých místech vytátý, tak asi lepší vyhrčet lanovkou nahoru ke
stezce a pak po modrém traverzu, nebo se nechat transportovat skibusem, který
pendluje každou půlhoďku.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Poma na Slamník byla jakási namrzlá, což mě překvapilo, že to do té
doby lidi nesešmrdlali. Vyjel sem tam kouknout až tak v 11 h. Pozdějc jsem
viděl pána z obsluhy s kartáčem, jak to pak dával do pořádku.
Zalidněnost:
Zalidněnost tak střední až větší. Dosti se dělaly fronty na hlavní
lanovce až za turnikety, ale většinu času jsem na lanovce ani nebyl, takže
tohle mě zrovna netrápilo. Klasický had na Slamníku, kde se čeká na
pomu.
Občerstvení a aprés-ski:
Stejně jako včera jsem nemohl nejít ochutnat testovačku hummusu od SNOW
lidí. Velice mile potěšilo. Pro mě extrémní dobrota.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice byla suchá až k Vistě, kde jsem viděl pána ve vestě, co (asi)
naváděl auta na parkování.