Sjezdovky:
Vynikající dlouhé červené a modré sjezdovky všech úrovní. Za
pozornost stojí především Bellard v oblasti La Toussuire, už kvůli tomu,
že nahoru se vyvezete rychlejší sedačkovou lanovkou, kterých je zde opravdu
málo. Hned vedle je také pěkná Marolay. Další pěkné sjezdy jsou z
nejvyššího vrcholu Les Perrons – buď na stranu směrem k přejezdu k St.
Sorlin d’Arves, nebo opačně po modré Vallons. Ta ale v době mého pobytu
nebyla v moc dobrém stavu (boule, kamínky). V Le Corbier odshora vede
červená Combe – horní část je dost náročná, v dolní půlce můžete
navázat na další a jet buď na dolní plac střediska, nebo sjet k dolnímu
přejezdu do La Toussuire. Další v tomto místě je náročnější červená
Pirouette a příjemná Gde Vadrouille. Značení sjezdovek je trochu posunuté
- modré odpovídají spíše našim červeným. Mezi červenými a modrými
přitom nebyl podstatný rozdíl.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky při příjezdu vypadaly tragicky – dole skoro žádný
sníh, nahoře to bylo dostačující, ale ne ideální, místy kamínky,
hlína. V úterý napadlo asi 20 cm sněhu, všude boule, lyžovat se moc
nedalo. Další dny přibylo ještě trochu sněhu a podmínky nastaly skoro
ideální – nový sníh si dobře sedl a sjezdovky zůstaly upravené a
kvalitní až do odpoledne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Staré přepravní zařízení převažuje, chybí kabinková lanovka. Pár
rychlejších sedaček: č. 8 v Le Corbier, č. 17, č. 21 a v La Toussuire č.
9 a č. 7. Žádná nemá kryt.
Zalidněnost:
O víkendech téměř prázdno, v ostatní dny průměrně až
podprůměrně.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyžití po lyžování minimální, ale rezidence mívají často venkovní
bazén. Občerstvení na svazích dost drahé, snad jen káva za rozumnou cenu
okolo 1,50 euro. Restaurace zely prázdnotou. V Le Corbier zajímavá obchodní
zóna skrytá v dolních chodbách rezidencí.
Doprava do střediska a parkování:
Busem CK, výhodná poloha blízko od dálnice. Parkování u rezidencí
Alpages du Corbier nebylo možné.