Wildkogel aktuální report z 16.01.2022

Sjezdovky:

Pro carving ideál: mají tu několik krásných, středně dlouhých, velmi širokých, přehledných modro-červených tratí se zábavnými vlnkami.

Děti potěší například dvě záměrné vlnité trati (u sjezdovek č. 5a a 11), případně měřený slalom s videozáznamem na Skiline.

Zajímavé byly světelné podmínky. Celý den bylo na obloze jasno a ostrý stín tak tvořily na některých místech pouze okolní vrcholky. V různé hodiny taky vznikaly na různých sjezdovkách ostré předěly slunce a stínu. Zanedlouho si na to ale člověk zvykl.

Pozor na sjezdovku č. 1a do údolí: nevede k ní žádná lanovka a návrat musíte řešit tzv. e-Linerem.

Sněhové podmínky:

Na sjezdovkách bylo sněhu dostatek, až odpoledne bylo několik na led vydřených míst. Kamínky nebyly, hnědá místa taky ne. Mimo sjezdovku do 50 cm sněhu – dlouho nesněžilo, a tak plochy pro freeride buď s mnoha stopami předešlých jízd, nebo úplně nesjízdné s prosvítající trávou.

Na slunečné straně (na sjezdech do Brambergu a Neukirchenu) bylo odpolední slunce cítit a tvořily se kašovité muldy. Dlouhá, úzká návratová sjezdovka č. 14a byla nepříjemná, protože na ní mimo vysokých teplot zapracovalo brzdění sáňkařů a tvořily se časté hrboly. Pro unavené, nezkušené lyžaře při návratu utrpení.

Zbytek areálu (směrem do vnitřní kotliny = většina tras) měl ale po celý den perfektní povrch, ani odpoledne v podstatě žádné muldy nebyly a dalo se jezdit skvěle i ve vyšší rychlosti. Nedokážu posoudit, jak by to vypadalo při vysoké zalidněnosti. V době mé návštěvy ale od rána do čtvrté odpolední paráda.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Většina areálu byla v provozu. Mimo pár pomocných vleků (hlavně u výcvikových ploch) jsou všude moderní, odpojitelné sedačky, případně zánovní kabinkové lanovky. Pomalá sedačková lanovka není ani jedna.

Kontrola Covid pasu v hotelu a při nákupu permice, k tomu i v některých hospodách (hlavně v těch mimo sjezdovky).

Zalidněnost:

Velmi málo návštěvníků. Podle provozního našeho hotelu to bylo tím, že jedny prázdniny už skončily a druhé ještě nezačaly. Počet lyžařů také omezil Covid (nutné očkování, k tomu obavy z varianty Omikron…).

Nejdéle jsem čekal cca 5 minut, většinou ale vůbec a jezdilo se stylem „nahoru-dolů“. Přikládám ilustrační fotku z 13. hodiny, kdy je jedna z nejlepších lanovek, Frühmesser X-press, prázdná. V některých pasážích byl manšestr ještě v poledne.

Občerstvení a aprés-ski:

I když nebylo úplně vše v provozu, možností občerstvení je dost. U dojezdu sedačkové lanovky Pfeifferköpfl je kouzelný rozcestník k pouhým dvěma sjezdovkám, zato k celým 15 hospodám. Většina z nich má venkovní terasy s překrásnými výhledy. Obědval jsem v samoobslužném, stranou sjezdovky č. 5a umístěném Geisl Hochalmu. Sortiment jídel omezený, nedalo se platit kartou, obsluha na rakouské poměry nepříjemná. Vše jsem ale dostal rychle a jídlo bylo chutné.

Večer jsem v Brambergu žádné aprés-ski nezaznamenal, ani jsem tam neviděl vhodné bary. Jen pár klidných restaurací. Z nich doporučuji Restaurant Fliegerbich u dojezdu sjezdovky č. 14a na Museumsstraße 315 v Brambergu: veselá obsluha, výtečné místní speciality, obrovské porce zmrzlinových dezertů.

Doprava do střediska a parkování:

V Brambergu buď parkujete v parkovacím domě Tiefgarage Smaragdbahn přímo u kabinkové lanovky (se skipasem je zdarma, jinak poměrně drahý, až 17 €/den), nebo jste odkázáni na menší plochy okolo. Pokud přijedete brzo, doporučuji menší, bezplatné městské parkoviště hned u dojezdu sjezdovky č. 14a/14b na Senningerstraße (GPS: 47.271715, 12.343226).