Sjezdovky:
U vrtulí i Hřebenovka jsou dostatečně široké a pohodlné, bez
výrazných terénních nerovností, bohužel sněhu bylo málo a zejména
zrána byl sníh silně přemrzlý a velmi tvrdý, až zledovatělý. Na mnoha
místech byly ledové plotny a hodně to klouzalo a podjíždělo. Po poledni
vlivem slunce a rozježdění už to bylo lepší, ale nic pro začátečníky,
zejména když se nedalo vyhnout prudké Hřebenovce.
Sněhové podmínky:
Viz Sjezdovky. U vrtulí na mnoha místech na pravém okraji sjezdovky
vystupovala tráva a hlína.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Průšvih je, že vstup do areálu obstarává kotva (!) (znám lidi, které
na kotvu nedostanete), navíc s nástupem asi 10 výškových metrů nad
základnou s přístupem po zledovatělém kopečku bez schodů, bez zábradlí,
bez ničeho. Takže vyškrábat se k ní a sejít od ní (např. k restauraci) v
lyžácích a s lyžemi v ruce byla opravdu lahůdka. Nebo spíš
katastrofa.
Další tragédie byla, že k šestisedačce se díky uzavřenému dojezdu
Hřebenovky dalo dostat jen od této kotvy úzkým chodníkem po 1 lyžaře, v
10metrovém úseku vedoucím z kopce mezi stromy a s výraznými muldami.
Neuhneš, nepřibrzdíš... na zabití.
A do třetice - šestisedačce by slušel kryt proti větru a mrazu, výjezdy
byly v tomto směru hodně nepříjemné. Na druhou stranu musím pochválit
obsluhu, zejména kotev, chlapi vždy kotvu přidrželi tak, aby odjezd byl
zcela bez problémů. Jen bych doporučoval upravit terén pod vlekem k
Vrtulím, tam je potřeba hodně dávat pozor na cestu.
Zalidněnost:
Tak akorát. Chvílemi místy přeplněno, pak zase poloprázdno.
Normálka.
Občerstvení a aprés-ski:
Příjemným překvapením byla samoobslužná restaurace v areálu u
pokladen - čisto, vyhlídka na sjezdovky, ceny velmi přijatelné a
segedínský guláš neměl chybu! Možná by neškodila širší nabídka
jídel... Horší to bylo s barem nahoře U vrtulí - sice krásné venkovní
opalovací posezení, nicméně ceny výrazně vyšší, ale hlavně - toalety
(TOI) v úděsném stavu. Nikdy více!
Doprava do střediska a parkování:
Bez problémů.