Sjezdovky:
Sjezdovky jsou od každého něco. Každý si určitě všimne při prvním
výjezdu dlouhé návratové sjezdovky do údolí. Vypadá nic moc, ale stojí
za to dát si ji během dopoledne. Odpoledne na konci provozní doby doporučuji
slabším lyžařským povahám cestu dolů kabinkou. Jinak sjezdovky v horním
patře areálu jsou příjemné sklonem i šířkou, často doplněné hravými
terénními zlomy. Za co dávám hvězdy dolů, je množství rovinek a
protisvahů, které dělají menším dětem a snowboardistům problém. U
sjezdovky č. 4 je pěkný easy snowpark a u sedmičky je při lese fun
line.
Sněhové podmínky:
S ohledem na již delší "nesněžení" a denní teploty nad nulou byl sníh
v super stavu. Odpoledne na sluníčku měkl, ale podklad byl stále dost
tvrdý, takže muldy spíše lyžování zpestřovaly. Návratová sjezdovka
odpoledne vlivem teploty a množství lyžařů měla dost, přesto byly dole
vidět na tvářích úsměvy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky převážně nové, vyhřívané s bublinami, WC skoro všude, jak
velí rakouský standard. V areálu jsou dva vleky kotvy, které obsluhují
celkem zajímavé sjezdovky a stojí za vyzkoušení. Pro překonání
protisvahu na návratovou sjezdovku slouží lano.
Zalidněnost:
Překvapivě malá.
Občerstvení a aprés-ski:
Vzhledem k podmínkám v areálu nám připadlo jako hřích dávat pauzu,
ale jezdit bez přestání nahoru dolu fakt nešlo. Poseděli jsme tedy chvilku
před restaurací Almetreff - pivo 3,6, káva 3, polévka 4 eura, takže
normál.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta po B20 od Plzně až na parkoviště lehce přes čtyři a půl hodiny.
Deset kilometrů před cílem jsme 10 minut čekali, až lesáci stáhnou a
naloží stromy u silnice. To je na infarkt. U kasy je malé parkoviště,
které je hned plné, ale dá se vyjet na P3 u sjezdovky a sjet ke kase na
lyžích.