Sjezdovky:
Dvě hory a jedno údolíčko u jejich paty, a to s převýšením 500 m –
nezdá se to moc, ale svahy jsou členité a doslova prošňerované sjezdovkami
i neupravovanými tratěmi, takže se zdá areál dokonce větší, než je
„papírově“ (30 km sjezdovek).
Svah Krvavce je tak akorát strmý na poctivě červené sjezdovky,
zvláště ty stékající do Tihe doliny by se nemusely stydět ani za tmavší
obtížnost a jsou hojně využívané k tréninkům.
Zvoh je strmější ve své horní polovině, pak plyne do Tihe doliny o
něco pozvolněji, takže tudy protékají pohodovější červené tratě. Dno
Tihe doliny je pak mírné a nese i cvičný svah.
Sněhové podmínky:
Po půli ledna konečně napadlo a díky nízkým teplotám byly svahy celý
den příjemně pevné s prašanem na povrchu. Vrstva sněhu sice nebyla
zvlášť vysoká, ale všude bylo bílo. Sjezdovky perfektně upravené i v
nejstrmějších místech. Díky přiměřené zalidněnosti zůstaly v dobrém
stavu až do pozdního odpoledne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Po svazích se šplhají spíše starší, nejčastěji dvousedačkové
lanovky, ale na většinu sjezdovek pohodlně dosáhne jedna jediná –
expresní 6sedačka, začínající u kabinkové lanovky a vrcholící na
Krvavci.
Při sněžení obsluha poctivě ometala sedačky.
Výjezd z údolí i sjezd zpět je možný pouze kabinkovou lanovkou, která
může být o víkendech "úzkým místem".
Zalidněnost:
Ve všední dny je na Krvavci klidno nebo jen příjemně živo, pod náporem
se zato ocitá o víkendech, neboť je nejbližším a zároveň nejlepším
střediskem pro obyvatele hlavního města Lublaně.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svazích jsou bufetová „okénka“ s terasou (např. Plaža) a jedna
samoobslužná restaurace v hotelu Krvavec. Slovinská kuchyně není ničím
exotická, natožpak v podobě nám dobře známého fast-foodu – typickou
nabídkou je hot dog, hamburger nebo hranolky (ocvrti krompirček). Ceny jsou
ovšem na zahraniční zvyklosti příjemné.
Doprava do střediska a parkování:
Z Prahy se jede po dálnici přes Villach a tunelem pod Karavankami, z Brna
přes Vídeň a Graz, odkud se lze lépe vyhnout slovinské dálnici (slovinská
dálniční známka stojí 15 eur / 7 dní a lze ji koupit přímo na mýtné
bráně při platbě za Karawanken Tunnel).
Parkuje se u kabinkové lanovky anebo podél příjezdové cesty k ní, a to
v délce několika kilometrů - non-stop lyžaře sbírá a přibližuje
skibus.