Sjezdovky:
Na mírném svahu je zde jediná sjezdovka, asi 300 metrů dlouhá modrá
příznačně nazvaná Hlavní. Je dostatečně široká a kupodivu i zábavná
v několika změnách sklonu.
Trochu bokem se nachází ještě krátká Dětská, která ale při naší
návštěvě ještě nebyla otevřená.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovce leží převážně technický sníh, který je namixovaný i s
přírodním. Sněhu je dostatek, jen v méně frekventované, od vleku
vzdálenější části sjezdovky se objevila tráva. Ráno byla sjezdovka
urolbovaná, byť nijak dokonale, na několika místech zůstaly přimrzlé
hroudy. Vzhledem k teplotám na nule byla ale sjezdovka měkčí a nerovnosti se
brzy vyrovnaly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Sjezdovku obsluhují dva vleky typu poma. Ten pravý je delší a
rychlejší, ten vlevo kratší, trochu pomalejší a umožňuje rodičům vozit
nahoru i malé děti.
Ze sloupů obou vleků kapal olej, to je asi největší „vada na
kráse“. I když jsem sloupy důsledně objížděla z uctivé vzdálenosti,
stejně mám na (skoro nové) bundě černou šmouhu.
Při plném provozu areálu je ještě v provozu dětský koberec.
Zalidněnost:
Několik ranních jízd bylo zcela bez čekání, ale asi v 9:30 se začala
tvořit fronta. Čekání postupně dosáhlo až nějakých 5 minut.
Doprava do střediska a parkování:
V noci sněžilo, takže silnice byly zasněžené, hlavní tahy s
rozježděnou vrstvou sněhu. Se zimními pneumatikami a opatrností vše
sjízdné.
Parkoviště je velké, kapacitní a zdarma. Obsluha během dopoledne
odklidila sníh z prudkého výjezdu, takže ani návrat do kopce z parkoviště
na silnici nebyl problém.