Sjezdovky:
Sjezdovky tu jsou všech obtížností. Většina z nich je poměrně
širokých, až na sjezdy dolů k parkovišti a některé přejezdy. Vzhledem k
terénu, který je tvořený menšími kopečky, se na většině sjezdovek
střídají mírné a prudké pasáže - i modré sjezdovky tak mívají spíše
červené části.
Skoro dvě třetiny sjezdovek mají červenou barvu. Opět se většinou
střídají mírnější a prudší části, v nejvyšší části střediska
má pak hlavní sjezd až černý sklon (ale jde objet).
Přítomná je i jedna černá sjezdovka, ale nestojí to za to, snad jen
pokud ji chcete mít odškrtnutou. Prvních sto metrů se dočkáte velmi
slušného sklonu, poté jde o mírný traverz svahem k lanovce.
Sněhové podmínky:
Výborné. Oficiálně půl metru dole, dva metry nahoře, před pár dny
nasněžíno přirozeným sněhem. Sjezdovky skvěle upravené, ani odpoledne
nebyly muldy, i díky nízké zalidněnosti. Dokonce i nejvytíženější
modrá na západní straně byla pořád rozumně sjízdná.
V okolí sjezdovek jsou i dobré terény na freeride a skialpové trasy,
oboje značně využívané.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od parkoviště vás na horu Sonnenkopf do 1855 metrů vyveze kabinová
lanovka. Poté se můžete vydat na více prosluněnou západní stranu, kde je
převaha modrých sjezdovek a začátečníků, jejím základem je
čtyřsedačka Riedkopfbahn s rozjezdovým pásem. Rozhlehlejší východní
stranu s červenými sjezdovkami obsluhují tři lanovky různého stáří, od
rychlé odpojitelné čtyřsedačky po dvousedačky typu "kolenobuch". Tato
část byla v půlce ledna většinu dne ve stínu, ale lidí tu bylo podstatně
méně a celý den se dalo jezdit po téměř panenském povrchu. Za mě
nejzábavnější část střediska. Samotný sjezd dolů zpět k parkovišti
jsem vyzkoušel jen modrý (je tu i červený), ale byla to vcelku nuda, úzké
traverzy plné začátečníků a v jednom místě i vydřený sníh s kameny
(nic hrozného).
Zalidněnost:
Přes slunečný den a perfektní sněhové podmínky tu bylo lidí pomálu -
jeli jsme však v pracovní den. Modré sjezdovky byly zalidněnější, ale
východní červená část byla prakticky bez lidí a lanovky zely prázdnotou.
Lanovky jinak prakticky bez front, nebo s čekáním do pár minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku jsou dvě restaurace - jedna v centru dění na konečné
kabinky a jedna menší na nejzápadnějším konci na horní stanici lanovky
Riedkopfbahn. I přes menší množství lidí na sjezdovkách byly dost
nacpané, o víkendu bude problém najít místo k sezení (my ve čtvrtek v
jednu odpoledne čekali na stůl asi 10 minut). Byli jsme v menší restauraci
nad Riedkopfbahn, ale co jsem na dálku viděl z lanovky, tak i ta centrální
restaurace byla plná. Ceny byly rozumné - špagety kolem 15 €.
Doprava do střediska a parkování:
Spodní stanice lanovky je pár desítek metrů od hlavní rakouské silnice
ze Švýcarska na východ do Rakouska, takže řetězy nejspíš můžete nechat
doma. Parkoviště ale není velké a věřím, že při větší
návštěvnosti může být problém zaparkovat. U parkoviště jsem viděl
zastávku skibusu, ale podrobnosti nevím.