Sjezdovky:
Z centrálního bodu na vrcholu, od kterého se odvíjí všech 6 sjezdovek,
se dá jet všemi směry ke všem lanovkám a zase se dostat zpět. Středisko
je tak kompaktní a velmi snadné na orientaci. Nejsportovnější jsou
červené k oběma kabinkám, hlavně FIS sjezdovka pod 8kabinkou je svým
profilem ideální na rychlé svezení na dlouhých lyžích. Modrá č. 5 je
hojně využívána školními kurzy, ale je tak široká, že ani školní hady
nepřekáží. Orientace sjezdovek je převážně severní, takže v lednu
ještě slunce všude nedosvítí. Všechny sjezdovky jsou dostatečně široké
a žádné nudné pasáže nebo přejezdy se na Radstadtu nekonají.
Sněhové podmínky:
Po pondělním sněžení, kdy připadlo cca 40 cm je sněhu dost i mimo
sjezdovky. Jediná černá, která nemá ještě dostatek sněhu, je v
přípravě, jinak všechno pěkně upraveno a otevřeno. Na sjezdovkách se
nový sníh ještě nespojil se starým, takže se odpoledne na některých
místech tvoří náhraby, ale celý den mrzne a sníh je lehký.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Všechny lanovky jsou odpojitelné (rychlé) - dvě kabinky z parkovišť a
dvě sedačky s menším převýšením.
Zalidněnost:
Spousta školních hadů na sjezdovce č. 5, které se mezi 11. a 13. hod.
vytratily na oběd a nebyl tam pro změnu nikdo. Jinak místní důchodci a pár
turistů. Nikde se nečekalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Oběd jsme si tentokrát dali v restauraci Sonnalm u spodní stanice
4sedačky a byla to opravdu dobrá volba - rychlá a usměvavá obsluha, chutný
Berner Würstl za 10,90, malá třetinka coly za 3,30 a pivo za 4,90, což jsou
zatím nejnižší ceny v této sezóně. A když připočtu prostředí, tak
příště nic jiného nehledáme. Radstadt je jedno z mála středisek, kde
dole žádné větší apres-ski neběží.
Doprava do střediska a parkování:
Areál nabízí dvě možnosti parkování u spodních stanic lanovek - my
jsme volili příjezd z Radstadtu. Cesty udržované, parkoviště uklizené,
samozřejmě gratis, místa dostatek, k lanovce pár metrů a asi 15
schodů.