Ranggerköpfl aktuální report z 21.01.2024

Sjezdovky:

Budu-li chtít být ošklivý, řeknu, že středisko je tvořeno vlastně jednou dlouhou sjezdovkou se dvěma variantami nahoře. To mu však v žádném případě neubírá na lyžařské atraktivitě. Velká paráda je především nejvrchnější úsek ze samotného vrcholu Ranggerköpfl - širokánské spojení svahů č. 1, 2 a 3 a vedle naprosto liduprázdná červená č. 4. Tyhle nejkrásnější sjezdovky, zábavné pro své četné terénní "hupy", jsou také překvapivě málo navštěvované, obzvlášť červená čtyřka. Níže pokračuje nepříliš zajímavá modrá jednička, která se pod mezistanicí kabinek zlomí do červenější 1b a v této podobě končí u vleku Egghoflift provozovaného jen od pátku do neděle. Dvojice neupravovaných skiroutů č. 1 a 2 nebyla v provozu patrně pro nedostatek sněhu, naopak kratičká skiroute č. 3 u Rosskogelhütte upravena.

Sněhové podmínky:

Cca 70 cm sněhu. Ranní úprava výborná, kluzké zledovatělé plochy jen u dojezdů k vlekům, občasná vydřená místa na červené 1b a skiroute č. 3. Protože údolní skiroute č. 2 byla uzavřena, s velkou opatrností jsem k parkovišti sjel po úzké a zledovatělé sáňkařské dráze - opravdu jednorázové nouzové řešení, nic příjemného.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Pokud jde o přepravní zařízení, Ranggerköpfl nabízí pozoruhodný mix současnosti a starých časů. Z údolí vzhůru stoupá přístupová osmimístná kabinka Peter Anich I, na kterou posléze navazuje v podstatě navlas stejná, avšak o deset let mladší kabinka Peter Anich II (v mezistanici je nutno přestoupit). Do nejhezčích vrcholových partií pak jezdí historická kotva Ranggerköpfllift; podobně vypadá i Egghoflift pod mezistanicí kabinek.

Zalidněnost:

Při ranním příchodu kolem 9:30 mne vyděsila asi desetiminutová fronta u kabinky Peter Anich I. Ukázalo se ovšem, že lanovka nemá příliš velkou přepravní kapacitu, a tak zkrátka tvoří jen jakýsi špunt, za nímž už je to zase dobré. A skutečně: pak už jsem čekal maximálně jednotky minut u kabinky Peter Anich II a u vleku Ranggerköpfllift, u kterého už po jedenácté bylo celkem volno. Nahoře sjezdovky zcela volné, modrá jednička u kabinky Peter Anich II občas trochu přeplněna, neboť je hojně využívána lyžařskými kurzy a rodinami s dětmi.

Občerstvení a aprés-ski:

Navštívil jsem útulnou chatu Rosskogelhütte v horním "patře" areálu, se štěstím jsem urval malinkatý stůl u kamen. A v duchu hesla "jsem na dovolené, můžu si dovolovat" jsem si objednal specialitu dne - roštěnou na cibulce (Zwiebelrostbraten) s opečenými brambory a fazolkami za 27,50 €. Ale bylo to výborné. Stejně jako guláš s knedlíkem asi za 17 €, který si dal kolega.

Doprava do střediska a parkování:

Parkoval jsem na velkém (nebo spíše dlouhém) a pro lyžaře bezplatném parkovišti u dolní stanice kabinky Peter Anich I, silnice z údolí Innu do městečka Oberperfuss prudká, ale jinak bez problému.