St. Jakob im Defereggental aktuální report z 16.03.2024

Sjezdovky:

Lyžuje se ve vysokohorsky působícím a celkově strmějším terénu, nicméně sjezdovky jsou nadprůměrně široké, neboť se rozlévají především na bezlesé zvlněné pláni, navíc mají vždy dvě či více variant, a lze si tak vybrat přímější i pohodovější lyžařskou „stopu“.

Hlavní sjezdovky obtékají pohodlnou kapotovanou 6sedačku Weissspitz – jednak široká, zprvu mírná a postupně se zostřující červená, která se později větví na dvě varianty, druhak okružní, občas traverzující, ale celkově dosti prostorná modrá.

Široké, svižné a terénně proměnlivé jsou i dvě červené sjezdovky podél 3sedačky Moosberg – ta je bohužel ukrutně pomalá, a proto jsou i obě tratě mnohem opomíjenější (jsou přitom dostupné i z hlavní 6sedačky, ovšem jen pomocí dlouhého a plochého traverzu).

Novinkou posledních let jsou dvě černé sjezdovky z vrcholu Leppleskofel, obsloužené luxusní 6sedačkou – obě začínají krátkým úzkým traverzem, po němž se spustí velmi ostře a více méně přímo dolů: při pohledu zdola pravá varianta je prostornější a přehlednější, navíc má v druhé polovině velmi příjemný carvingový dojezd, naopak levá varianta je užší a vlévá se do původních sjezdovek.

Do údolí směřují dvě tratě – jedna náročnější a jedna bezproblémová: Černá sjezdovka je zprvu poněkud serpentinovitá, pak se ale rozlévá do středně strmé pláně v lese, která se později nakrátko sklopí poněkud strměji a nakonec se promění v traverzovitou cestu, ústící na cvičnou louku v údolí. Červená sjezdovka je spíš širokou cestou šikmo svahem, která se spojí s traverzovitým dojezdem černé trati.

Dohromady se dá zdolat z nejvyššího vrcholu až do údolí téměř 1 300m převýšení, a to ve velmi sportovním profilu s minimem plochých přejezdů.

V údolí se nacházejí ještě mírné cvičné louky s vleky.

Sněhové podmínky:

Všechny tratě se rozbíhají po severním svahu Leppleskofelu (2 680 m) nad vesničkou St. Jakob (1 400 m) v údolí Defereggen, které patří mezi tzv. mrazové kotliny – sníh tak má díky nadmořské výšce i orientaci svahu značnou trvanlivost.

V teplý jarní den, kdy teploty v níže položených alpských údolích atakovaly 20 °C, se v nejvyšších polohách stále držel prášivý sníh, ve střední části během dne sice měkl, ale v kaši se měnil až na dojezdu do údolí.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Na malou 6místnou kabinku z údolí navazuje stará a pomalá 3sedačka, která je zároveň bohužel jedinou spojkou do hlavní části areálu (pokud nechcete šlapat cca 100 m do kopce na transportní cestě mezi kabinkou a hlavní 6sedačkou). Hlavní tratě obsáhnou dvě moderní 6sedačky s bublinou, tedy na poměry malého areálu docela luxus.

Zalidněnost:

Slunečná březnová sobota přilákala mnoho zjevně místních lyžařů, kteří se však na širokých svazích pohodlně rozprostřeli. Zvláště na strmějších úsecích sjezdovek bylo přesto potřeba dávat na provoz více pozor, zato mnohé jiné byly prakticky liduprázdné (červené tratě podél 3sedačky Moosberg nebo černá trať do údolí).

Občerstvení a aprés-ski:

U horní stanice kabinky se nachází horská chata Brunnalm, která však má v sobotu zavírací den. Na svazích jsou pak ještě dvě chaty – Mooseralm poblíž horních stanic 3sedačky a 6sedačky a Weissspitzstubn u dolní stanice 6sedačky. Restaurace je i u nástupní stanice kabinky.

Doprava do střediska a parkování:

Příjezd vede dlouhým a proměnlivě stoupajícím údolím až do vesničky St. Jakob. Parkoviště přímo u lanovky je malé, a tedy brzy obsazené, dále se pak parkuje podél stoupající příjezdové cesty (zčásti i v blátě) – pěšky je pak potřeba dojít 200 až 500 m.