Sjezdovky:
Areál je tvořen zejména širokými červenými dálnicemi, které po
většinu dne zejí prázdnotou a i odpoledne si zde můžete vychutnat utáhlý
prašan. Z vrcholu Leppleskofel pak padají dvě pořádně prudké černé
sjezdovky se sklonem až 90 % a do údolí vede táhlá červená či
tréninková černá. V údolí pak najdete dvě krátké sjezdovky podél
kotvových vleků.
Sněhové podmínky:
Ráno v horní části krásně umrzlý prašan, na sjezdu do údolí pak
zmrzlý mokrý sníh, z nějž trochu brněly nohy. Kolem poledne začal sníh v
údolí měknout a přibližně od dolní stanice lanovky Weißspitz se tvořil
firn.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí stoupá šestikabinka, na kterou navazuje pomalá trojsedačka
Mooserberg. Horní partie je pak doplněna moderními šestisedačkami
Weißspitz a Leppleskofel, obě nabízí bubliny a Leppleskofel i vyhřívání.
V údolí se pak nachází i dvojice kotvových vleků zejména s propojovací
funkcí.
Zalidněnost:
Zalidněnost minimální, na všech lanovkách včetně obou šestisedaček
jsem jezdil sám, na sjezdovkách nárazově skupiny lidí, jinak
liduprázdno.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyzkoušena restaurace Mooserbergalm u horní stanice trojsedačky, ceny
lehce pod průměrem - radler za 4,80; bratwurst za 12,50. Aprés-ski u dolní
stanice.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z ubytování v Lienzu zabrala kolem 20 minut, parkování kolem
přibližovacího lana, které bohužel nebylo v provozu, takže 300m pochoďák
po namrzlé silnici. Zpět na parkoviště možno dojet po sjezdovce.