Sjezdovky:
V době návštěvy bylo celé středisko v provozu mimo sjezdovky č. 5a
Kandahar a sjezdovky Horn. Kdo si chce užít opravdu dlouhý sjezd, tak
doporučuji vyjet na vrchol Osterfelderkopf a odtud po červené sjezdovce č.
15, na kterou navazuje vyhlídková úzká propojovací modrá č. 19. Pak
musíte kousek popojet po pásu a pokračovat po úzké sjezdovce č. 19 přes
tunel, kde navážete na červenou olympijskou č. 4 a nebo sjedete po černé
sjezdovce Kandahár č. 5b. Poslední dvě sjezdovky za mě byly asi dnes to
nejlepší ve středisku.
Sněhové podmínky:
V posledních dnech se podmínky zlepšily a podařilo se zprovoznit
kompletně celý areál mimo jedné části sjezdovky Kandahar, a to č. 5a.
Sněhu je dostatek jak na vrcholu, tak i v údolí. Jedná se o čerstvý sníh,
který je přilnavý k tvrdé desce jak beton. Bez ostrých hran to dnes nešlo.
V odpoledních hodinách se v exponovaných částech sjezdovky tvořily muldy -
jednalo se o úsek křížení sjezdovek č. 9, 5 a 4.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Co se týče lanovek, tak je tu přehlídka historie od staré dvousedačky
až po 6sedačku, která je honosně pojmenovaná jako Kreuzwankl Ski Expres.
Najdete zde i kotvy nebo pomu. K dispozici je i velkokapacitní lanovka, která
vás nejrychleji dostane na vrchol Osterfelderkopf. Jako přibližovadlo zde je
pojízdný pás, který je situován do tunelu. Nejmoderněji ze sedaček
vypadá Kandahar Express. Mezi kabinkami zde najdete historickou kabinu podobnou
té, která byla na Ještěd. Jedná se o Hochalmbahn vedoucí na vrchol
Osterfelderkopf, kde má cílovou stanici společně s kabinkovou lanovkou
Alpspitzbahn, vedoucí od vlakové stanice a parkoviště Kreuzeck.
Zalidněnost:
Už při příjezdu do střediska bylo jasné, že tu bude celkem narváno.
Parkoviště Hausberg bylo plné od rána, takže jsme parkovali na parkovišti
Kreuzeck. Odsud byla jízda lanovkou v pohodě, ale fronty se začaly dělat na
dvousedačkách. Takže dostat se na Osterfelderkopf bylo zdlouhavější.
Doporučuji využít velkokapacitní lanovku Alpsprtitzbahn. Každopádně se
dalo najít místa, kde bylo méně lidí, a to především v oblasti kolem
vrcholu Osterfelderkopf. Nejvíce čekajících lyžařů bylo na 6sedačku
Kreuzwankl Ski Express, kde čekací doba byla i 15 minut. Na sjezdovkách byla
zalidněnost přiměřená.
Občerstvení a aprés-ski:
K občerstvení jsem využil bistro pod sjezdovkou Kandahar: polévka od 4 do
6 euro, hranolky s kečupem za 4 euro a horká čokoláda také za 4 euro.
Vzhledem k tomu, že posezení bylo venku bez slunečního svitu, tak zde
člověk velmi rychle promrzl a polévku jsem dojídal téměř studenou. Ve
skiareálu samozřejmě najdete mnoho restaurací, ale vzhledem k tomu, že
návštěvnost byla vyšší, jsem ani nehledal.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsem přijeli z ubytování, které bylo vzdáleno cca 30 km.
Po příjezdu do města Garmisch oceňuji světelné tabule, které
upozorňovali kudy jet zaparkovat a které parkoviště je obsazené. Původně
byl plán parkovat na parkovišti Hausberg, které je zdarma. Vzhledem k plnosti
jsme parkovali na parkovišti Kreuzeck za cenu 5 euro. Každopádně doporučuji
zaplatit, protože když jsme odjížděli, už tam chodil člověk, který
kontroloval, zda mají auta zaplacené parkování. V případě, že tak
neučiníte, hrozí vám pokuta až 30 euro.
Výhoda tohoto střediska je, že se můžete dopravit městským vlakem až
na sjezdovku. Při odjezdu byl opět Garmisch skoro neprůjezdný. Kolony,
kolony a zase kolony.