Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Druhý den našeho víkendového pobytu v Garmish-Partenkirchenu jsme chtěli i přes vyšší teploty a riziko těžkého a měkkého sněhu vyzkoušet i hlavní středisko Garmish Classic. Na základě zdejších dřívějších reportů jsem neměl kdovíjak vysoká očekávání, ale výsledný dojem byl nakonec i vlivem nádherného počasí výborný. Na celý týden bych to tady spíše neviděl, ale na víkendový pobyt mohu toto členité a nádherné středisko vřele doporučit. Škoda jen horších sněhových podmínek vlivem vysokých teplot a dlouhého období bez sněhových srážek. V těchto podmínkách nebyla jízda po hlavních dlouhých sportovních červených a černých tratích velkým požitkem, ale to nám hravě vykompenzovalo lyžování v ostatních částech areálu, zejména ve vyšších polohách vrcholů Kreuzeck a Osterfelderkopf. V ranních hodinách byl ještě velmi pěkný sníh i na širokých modrých tratích v okolí Hausbergu, kam nás vyvezla kabinová lanovka Hausbergbahn od velkokapacitního parkoviště nedaleko centra Garmish-Partenkirchenu.
Sjezdovky:
Hlavní dlouhé sportovní tratě vedou ze středních poloh areálu až do údolí. Jedná se o sjezdovky číslo 1, 2, 4 a pověstnou černou trať Kandahar značenou číslem 5 s variantami 5a, 5b a 5c. V lepších sněhových podmínkách jde o pěkné sportovní svezení, ale v podmínkách převážně starého technického sněhu si člověk musí dávat větší pozor, do jakého podkladu vjíždí a nebýt zaskočen rozdílnými podmínkami ve stinných a slunečných úsecích tratí. Ze začátku dne, ráno, se nám hezky jezdilo na široké modré trati č. 7 obsluhované šestisedačkou Kreuzwankl Ski Express a kratší pěkné červené č. 8 s kotvovým vlekem.
Moc pěkné poježdění s možností vykroužení opravdu širokých oblouků umožňuje ještě červená sjezdovka č. 17 vedoucí z vrchu kopce Osterfelder. Jedinou nevýhodou je stará natřásací dvousedačka s mezistanicí, u které se musí často chvilku počkat na prázdnou sedačku.
Další svah, který se nám líbil, byl u vleku na vrcholu Osterfelderkopf, na který vedou dvě velké kabinové lanovky, díky čemuž je na jeho vrcholu poněkud rušno. Hezká skalnatá pasáž je pak při přejezdu na členitou zábavnou klikatící se sjezdovku č. 16, která ale už byla vlivem velkého tepla v horším stavu. O to krásnější jsou ale okolní panoramata typická spíše pro lyžování v Itálii než v Německu.
Sněhové podmínky:
*]
Sněhové podmínky jsou přiměřené vyšším březnovým teplotám a nedostatku srážek.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku se nacházejí snad všechny druhy přepravních zařízení od přepravního pásu vedeného tunelem až k velkokapacitním kabinovým lanovkám.
Zalidněnost:
Lidí bylo tak akorát a na lanovky a vleky se čekalo v řádu několika minut.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu je dostatek chat s restauracemi. My využili samoobslužnou restauraci v budově kabinové lanovky na vrcholu Osterfelderkopf a k zastavení na odpolední kávu jsme vybrali lákavý stánek s venkovním posezením Hexensessel Skibar.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska bezproblémová, snad jen s rizikem hustšího provozu v ulicích vlastního Garmish-Partenkirchenu. Parkování pak bylo na velkokapacitním parkovišti s poplatkem 5 euro na den.
Po předchozím dni, kdy jsme lyžovali na Zugspitze, jsme se rozhodli vyzkoušet sjezdovky v Ga-Pa, kde platí stejný skipas jako na Zugspitze. Ten platí taky v rakouské části oblasti jako je Erhwald nebo Lermoos. Cena rodinných skipasů je opravdu velmi příjemná. Středisko je poměrně velké a asi každý s...
Druhý den našeho pobytu v Ga-Pa jsme vyrazili do příměstského střediska Garmisch-Classic. Počasí bylo opět velmi proměnlivé. Vzhledem k nedostatku sněhu (údolí úplně bez sněhu) byla otevřena sotva polovina střediska, všechny sjezdy do údolí (města) byly uzavřené.
Společně s nákupem skialpových bot jsem podniknul jednodenní výpad na sjezdovky. Ga-Pa jsem zvolil kvůli blízkosti z CZ společně s určitou legendárností tohoto střediska. Přeci jenom je to klasika a něco do sebe to má.
Německo 
Hinterstoder
