Sjezdovky:
Večerko se zde jezdí na modré č. 9, délka asi 1 300 metrů. Svah je
velmi podobný Monínci, až je to skoro podezřelé.
Těžko
hledat v Česku sjezdovku s více konstantním sklonem, to je asi hlavní
zvláštnost. A taky asi jeden z mála rozdílů oproti Monínci - zatímco tam
je sklon nejprve strmější a pak zas skoro placka, zde je typická výuková
modrá od startu do konce. Délka je jinak shodná, převýšení skoro
také.
Sněhové podmínky:
Podmínky v podstatě ničím nepřekvapily, technický sníh po celé
délce, na počátku manžestr, po 3 hodinách nic hrozného, protože zde
zkrátka není kde nějaké muldy nahrnout, když je sklon konstantní a
mírný. I lehkým rozježděním ale technický sníh hodně zpomaloval,
naštěstí jsem objevil zlepšovák v podobě sjezdovky č. 7 (jinak ten samý
svah, jen rozdělený právě na tyto dvě, z nichž na č. 9 míří
reflektory, zatímco na č. 7 ne), kde ve stínu reflektorů sníh krásně
přimrzal a byl tak daleko rychlejší. Zde se tak nakonec daly vykrajovat i
oblouky v pěkném náklonu. Poměrně překvapivá byla snad jen vrstva
pokrývky, odhadem tak 40 cm, okolo je v podstatě tráva.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Večerko obsluhuje zdejší nejdelší LD Lipno Express, avšak nenechte se
zmást názvem - jde o klasickou neodpojitelnou čtyřku s rozběhovým pásem.
Plusem budiž to, že vlekaři se snažili pouštět lanovku i pás na
maximální možnou rychlost, až jsem se divil, že děti a také pár méně
zkušených zvládá držet krok, zpomalovalo se jen výjimečně. I tak nejde
jedna jízda nahoru a dolů stlačit pod 12 minut. Zázemí prvotřídní -
moderní toalety u pokladen, ale i hned na vrcholu u výstupu z LD. Mínusem
budiž nutnost sejít k těm spodním po schodech. Jinak je zde ale všechno
hezké a moderní, byl jsem překvapen, jak pěkné to na Lipně mají.
Zalidněnost:
Nikdy nikdo nepřekážel a na lanovce jsem jel většinou sám, ale jinak
lidí tak průměrné množství, sám na sjezdovce jsem rozhodně nebyl.
Upřímně jsem ale čekal zalidnění větší, nebylo si nač stěžovat.
Občerstvení a aprés-ski:
Možností zde musí být opravdu hodně, a to jsem viděl určitě jen
část. Pod dolní stanicí LD se nachází hned několik restaurací, dokonce i
cukrárna a také Coop 24/7. Vše moderní a celkem stylové. U horní stanice
mě při každém příjezdu ovála vůně čerstvých langošů, je zde také
minimálně jedna restaurace, dále i řeznický foodtruck. Já vyzkoušel po
konci dobrou pizzu s sebou z restaurace Stodola. Určitě to zde bude žít i po
odpoledním konci lyžování, tedy minimálně v sezóně.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Prahy klasická páteční, ale provoz po nájezdu na D3 v
podstatě zmizí a i přes kolonu na D1 lze být za dvě a čtvrt hodinky pod
kopcem. Projet jsem si tak mohl i nový úsek D3 okolo Budějovic, pak je to už
takové trápení po klikatých okreskách, ale nic hrozného.
Lehce úsměvné je zdejší parkování - na 3 hodiny zdarma, zjevně bez
výhod pro lyžaře mající skipas za nemalé peníze. Každá započatá
hodina stojí marných 15 korun, takže jde spíše o princip a je otazníkem,
zda ten nuzný výdělek areálu za toto stojí... Chápu zákaz kempování
přes noc, který tím zřejmě má být vynucován, nicméně s tím si ve
spoustě jiných areálů dokázali poradit jinak a bez poplatků pro platící
lyžaře. Parkoviště jinak velké, kaskádovité, na večerko naddimenzované,
na denní lyžování o rušném víkendu bych naopak tipnul
poddimenzované.