Sjezdovky:
V Lavarone jsou vesměs nenáročné a přívětivé sjezdovky, ale najdou se
i úseky, kde si smlsne i ten největší fajnšmekr. Mně se nejvíc líbil
pohled z hotelu na snad nejhezčí dětský snowpark, který jsem kdy viděl. Je
určený jak pro prcky, který se poprvé postaví na ski, sednou na sáňky,
boby, tak po ty, kteří už už umí zatáčet a vnímají, co je oblouk a co
bylo hlavně zajímavé - různé odklony a sklony svahů.
Sněhové podmínky:
Dle dlouhodobé předpovědi nám mělo každý den něco malinko
připadnout, ale nic! Prostinko se jezdilo po technickém sněhu, ale docela se
to dalo. Během dne sníh tál a smysl dávalo lyžovat pouze dopoledne a
odpolko si sednout na slunce a užívat si pivko a vin brule na slunci, páč
už to připomínalo jarní lyžovačku ve firnu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nečekejte kabinky, bubliny, spíš starší dopravní zařízení, ale na
danou lokalitu a rozlohu střediska stačí.
Zalidněnost:
Při nedělním příjezdu to bylo maso, ale přes týden pohoda
maximální.
Občerstvení a aprés-ski:
Není problém ani na svahu a na hotelu to byl luxus se vším všudy. Nejen
co se množství, ale hlavně kvality týká. Apres-ski zde moc nehledejte, je
to malé středisko. Nám na hotelu řádili jen děti po večeři při
karaoke.
Doprava do střediska a parkování:
Kdo jezdí často do Itálie na ski, tak to zná. Doprava pod střediska se
odehrává po dálnicích, teprve až po odbočení z ní nastává trochu
silniční rodeo. Nám nastoupat do střediska pouhých 26 km trvalo, jako by
jsme jich jeli 50. Ale to již známe.