Leukerbad aktuální report z 09.02.2025

Sjezdovky:

Převýšení střediska je přes 1 000 výškových metrů. V horním patře kolem šestisedačky je větší množství různých svahů všemožné se kombinujících - převážně lehčí červené až modré svahy od širších po docela úzké sjezdovky.

Od Rinderhutte směr Flashen vede širokánská červená dálnice, v oblasti mezistanice se dělící na levou červenou. Ta je až neuvěřitelné neposedná. Pořád nějaká zatáčka, horizonty střídají horizonty. Vpravo je napojení na závodní sjezdovku - v 80. letech se na ní jel světový pohár ve sjezdu. V dolní části nabírá na sklonu a dojezdový hang je slušné strmý, ale velmi přehledný.

Svahy v horní části velkokapacitní kabiny z Leukerbadu po hranici lesa byly velmi tvrdé a strmé, poté odbočující vlevo na zmiňovanou závodní, vpravo pod krajní kotvu nebo sjezd do městečka. Ten značen jako černá 15, ale převážně je to jen úzká cesta, v horní části i nepříjemné ledovatá. Ale ve střední části má velmi pěknou šíři i sklon. V dolní části odbočuje varianta se sjezdem k autobusu jezdícím stále dokola Leukerbadem. Nebo návratem k transportní kabině s dost krkolomným dojezdem s tunelem pod silnicí. Areál nevelký, ale kompaktní, prakticky bez přejezdů.

Sněhové podmínky:

Píší dole 50 cm, nahoře 180 cm, podpořeno zasněžováním. Při jarním počasí ráno až betonově tvrdé, odpoledne v dolní části typický technicko-firnova oranice.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Nástupni bod z Leukerbadu je kapacitní kabina jezdící co 20 minut na stojáka. U ní je i patrové kryté parkoviště s obrovským množstvím schodů. Druhý nástup z Flaschenu k oběžné staré kabině pro šest s mezistanicí. Zde velké pozemní parkoviště. V horní části šestisedačka bez krytu, dětský krytý pás a 2 kotvy. V minulosti v dolní části černé 15 byla lanovka a vleky, ale zůstaly jen patky sloupů a budka u výstupní stanice - těžko říct, proč tomu tak je. Terén zde je velmi pěkný a byl by to třetí nástupní bod do areálu. Prospěšný především v horších povětrnostních podmínkách.

Pro běžkaře a na procházky možno využít kabinu na Gemipass, kde jsou upravené stopy kolem jezera Daubensee. Také u nástupní stanice této kabiny je velký areál pro děti a pásy a vleky na širokánském přehledném svahu se vším zázemím. Pro ubytované s guest card vstup zdarma.

Zalidněnost:

Na mě a na poměry v menších střediscích ve Wallisu, kde jsme byli dříve, docela dost. Ale byla krásná neděle, takže tak.

Občerstvení a aprés-ski:

Máme své, ale možnosti mnoho. Jen ceny jsou švýcarské.

Večer samozřejmě možno využít termální lázně. Ale je zde i velké sport centrum s klasickým krytým zimákem s možností bruslení. Dále kurty na kde co, posilovna, bouldering. Na Guest card drtivá většina atrakcí zdarma.

Samozřejmě velké množství restaurací a baru. Jen žádnou divočinu nečekejte. Být tady mimo zimu, tak potkáte velké množství lázeňských hostů důchodového věku s všemožnými neduhy stáří, jak korzují po místních promenádách.

Doprava do střediska a parkování:

Jeli jsme přes Rozvadov, kolem Mnichova na Bodamské jezero s nájezdem na švýcarskou dálnici a Zurich, Bern, Ženevské jezero až na konec dálnice údolím Rhony a pak závěrečných 15 km do Leukerbadu. Parkujeme u ubytování v ceně. Provoz dost hustý. Především úsek od Solothurnu až za Bern byla jedna velká měnící se kolona, kde důvod nebyla nehoda či oprava, jen dáno provozem. Jeli jsme zde mnohokrát, včera suverénně nejhorší. Přes 10 hodin cesty z jižního Plzeňska. Jinak po středisku jezdí okružní skibus až do večerních hodin.