Sjezdovky:
Jel celý vršek. Svahy kolem kabiny měly být v provozu po mezistanici, ale
byl navíc projetý pás na dvě rolby v celé délce svahu až do Vercorinu,
tedy super. Samozřejmě se oteplilo, tedy v odpoledních hodinách byl sníh
dost měkký, ale co také očekávat 18. 4. v ne moc vysoké nadmořské
výšce. Jezdili jsme až do úplného konce, když jsme přijeli pozdě a
stále šlo jet celkem svižně především po modrém svahu pod kabinou.
Sněhové podmínky:
Když jsme tady byli před měsícem, tak to vypadalo na konec lyžování. A
teď přišel sněhopád, jaký tady v dubnu nepamatuji. Nahoře cca 1 metr za
ani ne 24 h. Samozřejmě dole na sluníčku a kvůli vracejícímu se jaru byly
podmínky těžší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jelo vše kromě dětského pásu. Kabina i čtyřsedačka Tracuil pohodlné,
jinak pomy, což je škoda.
Zalidněnost:
Na to, že nic kolem prakticky nejelo, malá. Nečekali jsme nikde.
Občerstvení a aprés-ski:
Velká terasa na Crete du Midi plně obsazená, když vyšlo sluníčko z
mraků.
Doprava do střediska a parkování:
Stihli vše po sněžení z předchozího dne uklidit. Tedy cesta mokrá a
překvapivě se neplatilo na parkovišti.