Sjezdovky:
Lyžuje se teprve několik dnů na sjezdovkách Víťova a Turistická. Ale
pasecké stráně jsou bílé celé. Obě Jindrovky lákaly na jízdy volným
terénem. Osmička Superturistická byla také rolbována, jen bylo třeba dát
pozor na přejezd cesty.
Sněhové podmínky:
Konečně byla radost z přírodního sněhu, z rochnění v prašanu. A
připadával další, dnes to bylo bez slunce a nahoře s větrem. Připadalo mi
ale lyžování náročnější, byla jsem v posledních dnech zvyklá jezdit
jen po zmrzlých sjezdovkách, spíš s rachotem než potichu v prašanu, který
se samozřejmě různě na sjezdovkách přesypával a kupil.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Obě pasecké lanovky jezdily. Dolní u sjezdovky Víťova, horní Pizár u
sjezdovky Turistická. Na Pizáru byl v provozu ještě vlek. Lyžovala jsem jen
nahoře, tak nevím, jestli jezdilo ještě něco dole.
Myslím, že v Pasekách je veškeré zázemí, co k lyžování patří.
Kdysi jsem o areálu říkala, že je malý a šikovný, nyní se mi zdá docela
velký.
Zalidněnost:
Jak jsem již naznačila, nechtěla bych přijet lyžovat až někdy před
polednem. Od půl desáté se tvořila fronta. Při odjezdu jsem si všimla davu
u nástupu na dolní lanovku. Pasecké sjezdovky jsou dost široké, lyžaři se
na nich tak nějak rozptýlili, takže se jezdilo celkem dobře.
Občerstvení a aprés-ski:
Na Pizáru zajišťuje občerstvení restaurace Hermína s bufetem a terasou
přímo u sjezdovky. Tady se to hemžilo lidmi snad víc než na sjezdovce.
Vystát frontu na kávu se dalo, ale když jsem zjistila, že mají v nabídce
velké nadýchané buchty za 55, byla už fronta větší. Tak si zkusím dát
buchtu někdy příště.
Doprava do střediska a parkování:
Napadl sníh, tedy i silnice jsou bílé nebo všelijak barevné a různě
uježděné. Směrem od Semil byla silnice holá do Příkrého.
Potěší, že se nemusí platit za parkování. Auta zaplnila všechna
parkoviště, stála někde i podél a dál od sjezdovek. Naším oblíbeným
parkovištěm je to u Hermíny. Dá se vyjet až úplně nahoru na Bosnu, kdo si
troufne. Odtamtud je to nejblíž do upravovaných běžeckých stop.