Zermatt / Matterhorn ski paradise

Zermatt / Matterhorn ski paradise - lyžování

Zermatt je nejen jedním z největších a nejprestižnějších lyžařských středisek Alp, ale díky ohromující horské kulise s Matterhornem je především neuvěřitelně působivé – terénně i krajinově krásné a rozmanité. Jeho návštěvníci z celého světa přitom nevyhledávají jen sjezdovky, ale i volný terén, heliskiing, skialpinistické túry, vycházkové stezky, horské restaurace, bary nebo panoramatické vyhlídky.

Zermatt obléhají vysokohorské svahy s převýšením až dva kilometry, okolo nichž stojí kulisy čtyřapůltisícovek Domu, Monte Rosy, Weisshornu a především Matterhornu, který během lyžování prakticky nespustíte z očí. Velká část sjezdovek se nachází v exponovaném vysokohorském terénu s četnými lavinovými svahy – v závislosti na povětrnosti a stupni lavinového nebezpečí mohou být některé z uzavřeny, což platí zejména o přejezd na italskou stranu do Cervinie přes nejvyšší vrchol Klein Matterhorn.

Sjezdovky jsou převážně výletní, členité, překonávající nemalé vzdálenosti a svádějící ke kochacím zastávkám. Přísně efektivní lyžař, vyznávající „nahoru a dolů“ v rytmických obloucích, se může v tomto výletním lyžařském labyrintu cítit ztracen.

Hlavní turistický cíl – vrchol Klein Matterhorn – je z města zpřístupněn dlouhou kabinkovou lanovkou Matterhorn Express a nakonec panoramatickou 28místnou kabinkou Matterhorn Glacier Ride, která zajišťuje lanovkový „přelet“ nad ledovcovými poli. Výhled z plošiny v 3 900 m n. m. na nejvyšší alpské vrcholy je samozřejmě ohromující, méně pak už sjezd na lyžích zpět do Zermattu, překonávající mnoho plochých pasáží. „Nejčokoládovější“ pohled na Matterhorn se naskýtá z vrcholu Rothorn, který se nachází na opačné straně lyžařského území než ledovce pod Klein Matterhornem. Zdejší dlouhé, převážně červené sjezdovky jsou navíc „štavnatější“. Oblast Rothornu je navíc zalita sluncem až do pozdního odpoledne. Nejpohodovější, prakticky jen modré sjezdovky se rozlévají v horních partiích Gornergratu. Méně frekventované je úpatí Matterhornu, kde pohodlná 6sedačka na vrcholek Hirli vytváří nenápadné, ale rozmanité lyžařské zákoutí. Každopádně ohromný prostor, ve kterém se sjezdovky rozbíhají, přispívá k tomu, že se lyžaři v areálu poměrně dobře rozptýlí. V Zermattu zkrátka nebudete mít dojem, že lyžujete ve velkokapacitní lyžařské „továrně“, jak tomu ve velkých alpských střediscích bývá.

Lyžařské terény jsou rozprostřené především na západně a severně orientovaných svazích nad Zermattem (1 620 m). Hlavní tepnou, která lyžaře přivádí do areálu kolem skalního špičáku Klein Matterhorn, je mimořádně dlouhá kabinková lanovka Matterhorn Express, projíždějící čtyřmi mezistanicemi. Ze samotného Klein Matterhonu (3 883 m) rolují převážně mírné až ploché ledovcové magistrály na Trockener Steg (2 939 m). Nad ním obsluhuje krytá 6sedačka Furggsattel dvě dálniční červené tratě se strmějším začátkem a plochým dojezdem, v jejichž sousedství se upravuje velký snowpark se zábavnými překážkovými dráhami pro děti i skoky pro zdatné freestylisty.
Níže směrem k mezistanici Furgg (2 432 m) pokračují svižné červené sjezdovky, obsloužené krytou 4sedačkou. Dále směrem do údolí k mezistanici Furi se odtud mezi skalami prosmýká úzká a točivá černá trať.
Nedaleko odtud se skrývá ještě malý areál Schwarzsee (2 583 m) s několika členitými červenými sjezdovkami přímo pod Matterhornem s užším dojezdem k 6sedačce Hirli.
Přehledné a pohodově laděné modré a červené sjezdovky, obsloužené 6sedačkou nebo zubačkou, klesají z Gornergratu (3 089 m). Ten je přístupný zubačkou přímo z nádraží v Zermattu nebo kabinkou z mezistanice Furi přes Riffelberg. Třítisícový vrchol Gornergratu s nádražím, hotelem a hvězdárnou je turistickou atrakcí, kolem níž se vykresluje velkolepé vysokohorské panorama od Monte Rosy až po Matterhorn.
Z vrcholu Hohtälli (3 286 m) se spouští dlouhé výletně červené tratě do Gantu. Z Gantu je vrchol Hohtälli přístupný visutou kabinou, na protilehlý Blauherd pod vrchol Rothorn se pak lze nechat vyvézt expresní sedačkou.
Z Rothornu (3 103 m) se Matterhorn předvádí z toho nejkýčovitějšího úhlu, známého ze švýcarských čokolád. Dlouhé výletní červené tratě odtud tečou na Gant a Blauherd anebo prostupují údolím až na Tuftern, odkud vede zpět nová kabinková lanovka Kumme.
Nad Sunneggou (2 288 m), výstupní stanicí přístupové pozemní lanovky z Zermattu, se rozkládá přívětivá pláň s nenáročnou sjezdovkou, obslouženou kombinovanou kabinkovo-sedačkovou lanovkou vedoucí na Blauherd. Podél expresní 4sedačky se odtud řítí černá sjezdovka na Patrullarve, dále již pokračují jen úzké návratové sjezdovky zpět do města.

V Zermattu se dá lyžovat po celý rok, v létě však je však otevřeno jen několik ledovcových tratí na Plateau Rossa, především pro trénink závodníků. Hlavní lyžařská sezóna s provozem celého areálu, nebo aspoň jeho velké části, trvá od konce listopadu do konce dubna. Díky vysoké nadmořské výšce lze zvláště na severních svazích lyžovat prakticky po celou sezónu na kvalitním sněhu.

Zermatt je s lyžařským areálem spojen třemi přístupovými trasami - dlouhou kabinkou Matterhorn Express (směr Klein Matterhorn), jejíž nástupní stanice se nachází na konci města, dále podzemní lanovkou (směr Sunnegga a Rothorn), jejíž nástup je blíže centru a nakonec zubačkou (směr Gornergat) přímo od nádraží v centru. V každé z lokalit se pak točí převážně rychlé a pohodlné sedačky nebo kabinky. Celý rozsáhlý lyžařský amfiteátr je dobře propojen, ovšem vzdálenosti jsou velké – výjezd z Zermattu na Trockener Steg trvá půl hodiny a až na Klein Matterhorn téměř hodinu. Počítat je třeba i s dlouhými pochody stanicemi při přestupech a výstupech, třeba na Furi, Trockener Stegu nebo Klein Matterhornu, stejně tak s dlouhými přejezdy a traverzy, zejména z Plateau Rosa na Trockener Steg nebo z Furi do Zermattu. Velké, až dvoutisícové převýšení znamená také značné povětrnostní rozdíly, které mohou nezřídka způsobit uzavření některých lanovek.
Nejnovější investicí je propojení švýcarské a italské strany areálu přes Klein Matterhorn dvěma luxusními, větrudolnými trojlanovými a panoramatickými kabinkovými lanovkami - turisté tak mohou mezi oběma letovisky přejet tam i zpět výhradně lanovkami (Alpine Crossing).

Turistická vesnice s duší městečka rozesetá po strmých svazích okolo řeky Vispy má svůj svébytný genius loci – mezi starobylými horskými staveními, luxusními hotely a bary nechybí ani originální budovy, ať už historické, nebo futuristické. Přímo v centru v sousedství kostela a hřbitova můžete navštívit muzeum, zobrazující historii Zermattu i dobývání Matterhornu. První slávu Zermattu paradoxně zajistila tragédie při „úspěšném“ prvovýstupu na Matterhorn v r. 1865, v zimní letovisko se pak proměnil r. 1927. Nákupní a gastronomické možnosti vyhoví turistické i smetánkové klientele. Večerní život s bary se zavíračkou až nad ránem tepe nejsilněji v „downtownu“, mimo centrum je naopak svatý horský klid.

Zermatt je „odtržen“ od světa zákazem vjezdu všech aut, který platí od 50. let 20. století, kdy se místní při stavbě asfaltové silnice takto rozhodli regulovat turistickou kolonizaci horského městečka. Přesto Zermatt není čistě pěší vesničkou, ale brázdí jej malá vozítka na elektrický pohon, a to včetně taxíků či skibusů. Auto je nutné odložit v Täschi, kde je přímo na nádraží velký parkovací dům (Matterhorn Terminal). Zavazadla si naložíte na pojízdný vozík a po čtvrthodinové jízdě v nízkopodlažním vagónu se ocitnete v centru Zermattu. Po letovisku se můžete pohybovat pěšky (vše je vzdáleno do 20 min), elektrotaxi nebo bezplatným elektrobusem. Ačkoliv v Zermattu nehlučí běžná auta, na ulicích je přesto poměrně čilý, byť tišší ruch.