Madesimo

Madesimo - lyžování

Údolí Valchiavenna stoupá od jezera Como strmě vzhůru k sedlu Splügenpass (it. Passo Spluga, 2 113 m n. m.) a tísněné je přitom z obou stran třítisícovými horskými hřbety. Madesimo – malý ubytovací satelit francouzského střihu – je usazené v postranním údolíčku v 1 550 m n. m., kde už se pusté kamenné hory pomalu rozestupují, aby se lépe vystavily pohledům lyžařů.

Ze střediska stoupají moderní a rychlé lanovky po severozápadním úbočí Cima Sole (2 150 m n. m.), řídce zalesněném modříny, a po sousedním holém vrcholu Colmanetta (2 240 m n. m.). Sjezdovky se vlní ponejvíc v přiměřeně širokých průsecích a pohodově červeném sklonu s délkou okolo dvou kilometrů. Nejdéle se svezete na třech páteřních tratích směřujících z vrcholů Colmenetta a Cima Sole do Madesima – z prvně jmenovaného jde o téměř tříkilometrovou, nenáročnou červenou sjezdovku Valsecchi s větším klesáním až v závěru, Cimu Sole pak ostře křižuje široká černá Interpista, přecházející postupně v mírně klesající rovinku a spojující se s tratí Valsecchi. Z tohoto vrcholu pak spadá ještě červená Vanoni, snesoucí i rychlý a přitom nepříliš namáhavý carving. Svižné jsou i prostorné kratší slalomáky Montalto a Piani na okrajích areálu. Ten je křižován i několika „modrými“ cestami, díky nimž lze z obou hlavních vrcholů sjet do kteréhokoliv bodu prvního patra areálu.

Mnohem rozsáhlejší svým převýšením, ale s méně tratěmi je druhé patro, kam se dostanete starou visutou kabinou. Ta spojuje Cimu Sole a vrchol Pizzo Groppera (2 948 m n. m.). Zpět k Madesimu se odtud otevírá širokánský žlab, v jehož ose je vykolíkovaná neupravovaná a nepatrolovaná trasa Canalone s tisícimetrovým převýšením a relativně bezpečným sklonem. Ostřílenější freerideři tu najdou i bezpočet náročnějších variant mezi četnými skalkami. Po opačné, severovýchodně orientované straně Pizzo Groppera stéká v pusté krajině plné terénních vln čtveřice variant lehčí červené sjezdovky směrem k přehradní nádrží Val di Lei. Trať končí ve 2 423 m n. m. u stejnojmenné dřevěné chaty s drobným občerstvením a sluneční terasou – odtud vás nekonečná dvousedačka vyzvedne zpět na Gropperu. Nerušený výhled na moře štítů sahá až k Bernině. Kdo se nevydá po namáhavé ski-route Canalone, projde tunelem zpět do stanice visuté kabiny.

Madesimo je typické víkendové středisko obyvatel Milána a jejich náporu je přizpůsobena kapacita lanovek – v prvním patře areálu kromě cvičných svahů obsáhne šest expresních čtyř- a šestisedaček a jedna kabinková lanovka z centra Madesima. Všechny čtyřsedačky jsou s plexisklovou kapotáží, šestisedačky – a jsou to paradoxně ty nejvíce vystavené větru – jí vybavené nejsou. Z údolního Campodolcina, ospalé vesničky s několika málo hotely a hrstkou místních obyvatel, se pak k okraji madesimského areálu prořezává podzemní metro, jedno z posledních postavených v Alpách (z r. 1996).

Ve všedních dnech je tento luxusní přepravní park vytížen jen ubytovanými návštěvníky Madesima a Campodolcina, a nejenže sotva potkáte frontu, ale zvláště okrajové sjezdovky budete sjíždět po manšestru ještě v pozdním dopoledni.

Velmi pádný argument k návštěvě je i na italské poměry nevídaná sněhová jistota. Velmi strmě se zdvihající hřebeny Lepontských Alp z Pádské nížiny způsobují silný návětrný efekt pro oblačnost směřující ze Středomoří – zvyklí jsou tu na dvoumetrové peřiny, v neobvykle hojných letech i více (v r. 2001 spadlo během sezóny ve Val di Lei úhrnem 18 metrů sněhu, v únoru 2009 ležela na Groppeře větrem utemovaná vrstva 410 cm). Mimoto mohou být všechny tratě prvního patra pokryty technickým sněhem.

Osamělý lyžařský ostrůvek nezklame méně náročného sjezdaře, ba naopak, za vydařených podmínek bude takový v sedmém nebi. Náročnější jezdec, vyzobávající spíš strmější rolbované svahy, stejně jako Alpami zcestovalý světoběžník bude návštěvu zřejmě zvažovat více. Zdejší areál se 60 km tratí se prakticky nedá kombinovat s návštěvou jiných středisek – nejbližší Svatý Mořic nebo Bormio jsou vzdálené necelé dvě hodiny cesty.